Dům snů. Manželé Mertovi vilu slavného malíře měnit nechtějí
Dům malíře Gustava Porše ve Skutči byl dvacet let neobydlený. Před čtyřmi roky si ho vyhlédli manželé Mertovi z Brna. A protože jsou také výtvarníci, dokážou vilu s prosvětlenými ateliéry ocenit.
Půvabný prvorepublikový dům si na nárožní parcele ve vilové jihozápadně od skutečského náměstí nechal postavit akademický malíř Gustav Porš, jehož srdce patřilo krajině Českomoravské vrchoviny a Železných hor. Vilka čp. 353 v dnešní Poršově ulici vyrostla v průběhu roku 1930, a to podle projektu známého poličského architekta Bohuslava Šmída.
Jednopatrová vilka stojí v zahradě, k ulici se obrací kratší severní stranou s asymetricky posazeným vstupem. V úrovni patra zaujme dlouhý okenní pás, který propouští světlo do místnosti, v níž měl Gustav Porš svoji obrazárnu a vedle ní ateliér. Frontu západního průčelí ještě prokrajuje velké trojdílné okno schodišťové haly. Také východnímu průčelí stavby dominuje široký pás oken a jižní straně domu zase zaoblený přízemní arkýř s otevřenou terasou v patře.
„Ten dům je jedinou mimopoličskou realizací architekta Bohuslava Šmída, který byl zastáncem funkcionalismu a purismu. Poršova vila má ale spíše konzervativní výraz,“ upřesňuje historik umění Pavel Panoch z Ústavu historických studií Univerzity Pardubice. „Meziválečný funkcionalismus byl v obecném pojetí jednotným stylem, jeho estetika ale nekonvenovala všem. Řada stavebníků ve dvacátých a třicátých letech hledala spíše sentimentálnější výraz, s místně zakódovanou estetikou domů podhorských oblastí. K nim Gustav Porš patřil. Tyto domy pak často nemívají podobu klasické funkcionalistické kostky, ale spíše tradiční tvar sedlové či valbové střechy.“
Dům pro umělce
Přízemí domu bylo už historicky určené bydlení, ale sled místností prvního patra se odvíjel od umělecké profese stavebníka. Tady měl Gustav Porš svůj ateliér, výstavní sál, hostinský pokoj pro přátele a klienty, stejně jako dílnu, v níž napínal plátna a rámoval obrazy. Také dnes v někdejší obrazárně najdete umělecká díla. Johana a Ondřej Mertovi jsou výtvarníci a svůj dům vyzdobili také obrazy svých přátel. Johana Merta je původně brněnskou umělkyní, která pracuje s kombinacemi různorodých materiálů i uměleckých médií. Ondřej Merta se věnuje oblasti multimédií a elektronické hudby.
„Když jsme hledali dům našich snů, byli jsme ochotni vydat se i do neznáma,“ říká Johana Merta. „Dům, který jsme objevili na inzerát, nás oslovil hned. Hlavně promluvilo to, že byl navržen pro malíře. A právě to je tady hodně znát,“ doplňuje manželku Ondřej Merta.
„Dali jsme na radu architektů, že než se pustíme do úprav, máme si dům nejdříve zažít. Poslechli jsme a zjistili, že tady není třeba vůbec nic měnit nebo posunovat dispozice,“ vysvětluje Johana. „Jsem překvapený, jak nadčasově je ten dům navržený a postavený. A jak se moderní rodině, za níž se považujeme, žije tak dobře v konceptu z roku 1930,“ dodává Ondřej.
„Je tu úžasné světlo a je také krásné, jak dům pracuje s rodinou. To tu cítíme. Zjistili jsme, že v domě byly realizovány nějaké úpravy během válečných let, tak se ho naopak budeme snažit dostat do toho původního historického stavu před válkou. Jednou by třeba mohl být prohlášen za kulturní památku, tomu bychom se rozhodně nebránili,“ doplňují manželé Mertovi.
Gustav Porš
Akademický malíř Gustav Porš se narodil 2. února 1888 v Chrudimi, kde také chodil do školy. Později byl přijatý do řezbářského oddělení Chrudimské školy pro zpracování dřeva. Poté se živil jako kreslič a návrhář módy v závodě Mladý a Puš. Vhledem k jeho talentu a díky finanční podpoře knížete Františka Josefa Auersperga se Gustavu Poršovi podařilo odejít do Prahy, kde byl přijatý do soukromého ateliéru akademického malíře a krajináře Václava Jansy a ve večerním studiu navštěvoval ještě Umělecko-průmyslovou školu.
Nadaný Gustav Porš po roce pražských studií vstoupil na Akademii výtvarných umění, kde se jeho profesory stali Vlaho Bukovac a Jan Preisler. Po studiích se mladý malíř vydal na zahraniční cesty do Bosny, Hercegoviny a Dalmácie. V roce 1922 se vrátil zpět do rodného kraje a trvale se usadil ve Skutči. V roce 1930 si tam nechal se svou ženou Josefou postavit novou vilku, v níž strávil zbytek života. Gustav Porš svá krajinářská díla maloval přímo v plenéru, v důsledku plicního onemocnění ale obrazy jeho pozdější tvorby vznikaly většinou v ateliéru jeho domu.
Související
-
Čížkova vila si zachovala svoji původní podobu. Na rozdíl od okolí
Seriál o nejznámějších vilách Pardubického kraje zahajujeme na pardubických Olšinkách. Právě tady si ve 20. letech minulého století nechal postavit dům Antonín Čížek.
-
Vila manželů Prchalových v Chocni je stylová, funkční a tak akorát
Rudolf a Marie Prchalovi si před devadesáti lety nechali postavit dům. Nikdy v něm ale nebydleli.
-
Vila rodičů Egona Hostovského si zachovala tvář první republiky
Vilu čp. 812 v Okružní ulici v Pardubicích si nechal postavit Josef Hostovský. Dům si dodnes zachoval vnitřní dispozici a na zahradě rostou stromy ještě z původní výsadby.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
