Druhá republika na Králicku

Králíky, německy Grulich, navštívil na své cestě po zabraných Sudetech i Adolf Hitler. Zajímal se především o systém opevnění budovaný v pohraničí od roku 1935. "Němci měli před československým opevněním respekt," říká historik Richard Sicha z Muzea československého opevnění z let 1935-38 Pěchotní srub K-S 14 "U cihelny" Králíky, "zkoušeli na něm účinnost vlastních zbraní a podobné objekty pak stavěli na vlastním opevnění na Atlantickém valu."

8 fotografií

Sudetští Němci se stali říšskými občany podléhající říšským zákonům, vztahovala se na ně tedy i branná povinnost. Když ale začala válka a přicházela první úmrtní oznámení, nálada v pohraničí se radikálně změnila.

Po odchodu či likvidaci Židů došlo k arizaci židovského majetku. V Králíkách šlo především o textilní průmysl a nově se do města přestěhoval strategický průmysl letecký. Díky těmto továrnám byly v okolí vybudovány pracovní tábory, které zajišťovaly přísun levné pracovní síly.

Vstup do pracovního tábora v roce 1945 v Králíkách|foto:Městské muzeum Králíky

Emil Hácha vložil osud českého národa do rukou vůdce

Německé jednotky obsadily zbytek českomoravského území během akce nazvané Březnový vítr. Účastnilo se jí 22 divizí o síle 350 000 mužů. Obsadili úřady a kasárny a prakticky okamžitě začalo zatýkání. Němci měli dopředu připravené seznamy svých odpůrců. V pověstné akci Gitter, česky Mříže, pozatýkali známé kritiky, novináře, komunisty apod.

Němečtí vojáci skupovali v obchodech zboží, které do té doby v zbídačeném Německu neviděli. Díky výhodně nastavenému kurzu marky vůči koruně, bylo pro Němce v Čechách velmi levně. A tak české obchody brzy zely prázdnotou.  

Život za protektorátu

To byl počátek zásobovací krize, která se vystupňovala válečným stavem na podzim 1939. Vše se podřizovalo válečným potřebám. Byl zaveden přídělový „lístkový“ systém, kdy lidem ke koupi nestačily jen finance, ale potřebovali ještě lístky. A ty byly vydávány jen osobám řádně úředně přihlášeným.  Byl všeobecný nedostatek všeho a kvetl černý obchod. Ten byl sice velmi přísně trestán, ale vymýtit se jej stejně nepodařilo.

Mladí chlapci z Hitlerjugend nastoupení v Králíkách|foto:Muzeum K-S 14 „U cihelny“ Králíky

S německou okupací přišly do českých domácností potravinové náhražky: margarin, umělý med, cikorka nebo černý mazlavý chléb. Ani rolníci si nesměli ponechat vše, co vyprodukovali. Museli plnit dodávky a odvádět Říši část své produkce.

Protektorát byl pracovní kolonií Říše

Protektorát se stal pracovní kolonií Velkoněmecké říše. Byly zavřeny vysoké školy a snižovány počty středních škol a gymnázií. Pro srovnání v roce 1939 navštěvovalo gymnázia 85 tisíc studentů, ale v roce 1944 už jen 35 tisíc. Zavedena byla povinná němčina a upravován byl výklad národních dějin. Většina mladých lidí nad 14 let byla nuceně nasazena, v lepším případě v protektorátu, v horším v Říši. Nasazeno bylo 650 tisíc osob. Následná bombardování německých továren nepřežilo přes tři a půl tisíce mladých Čechů.