Drbna Nyklová z Ulice měla háčkovat dečky pod kytičky, říká o roli Jaroslava Obermaierová

Jaroslava Obermaierová se na jevišti objevila už v deseti letech. A to přímo na scéně Národního divadla, kde několik let tančila dětské role v operách a baletech. „Chodily jsme s maminkou kolem tanečního studia a mně se líbilo, jak holčičky cvičily u těch tyčí. Tak jsem tam začala chodit. Bylo mi pět a říkali, že to je moc brzo, ale vzali mě.“

Do dětské taneční školičky chodila necelých pět let, když se tam dozvěděla, že v Národním divadle zakládají baletní přípravku. „Tam jsem čuchla k divadlu, a už to začalo.“

Legendární sukně z legendárního filmu

V roce 1976 spatřil světlo světa film Marečku, podejte mi pero!, kde ztvárnila roli profesorky Zíkové, která svými půvaby rozptyluje studenty večerní průmyslovky. Ačkoli to byla malá role, výrazně se dostala do hlav diváků, zejména mužů. „Ona měla takovou sukýnku a Ladislav Smoljak ji v jednom záběru lehce nadzvedává tužkou. Oni tohle uměli se Svěrákem vymyslet, byli strašně vtipní,“ vzpomíná herečka na své filmové žáky.

„Tenkrát člověk na Barrandově točil každou chvilku. Tohle byla práce jen na pár dní, to nestihnete s těmi lidmi ani nic zažít. Svěráka se Smoljakem jsem potkala mimo natáčení jen letmo. Ale tu sukni jsem si od filmařů koupila. Ta se mi líbila, byla neskutečně příjemná a tu jsem pak ještě několik let nosila.“

Ulice běží už dvacet sezón

Zahrála si také v mnoha seriálech jako Byl jednou jeden dům nebo Třicet případů majora Zemana a už téměř dvacet sezón ji můžete vídat v Ulici v roli drbny Vilmy Nyklové. „Ani tomu nemůžu uvěřit. Obměnila se tam už spousta lidí. Já mám novou snachu, mám i vnučku, ale ta už se mi odstěhovala, syn mi zůstal. Osud naší rodiny a širšího okolí přísně sleduju, ale ty další, kdo je čí matka nebo dcera, to nevím. To se musíte dívat,“ usmívá se herečka.

Jak se bude její postava vyvíjet, se dozvídá na schůzkách s hlavními tvůrci. „Já už jsem si tu postavu trochu přizpůsobila. Ona má být drbna, potrpí si na rodinu a měla háčkovat dečky pod kytičky. A to tam teda nikdy nebylo.“

Když začínala v Ulici, její postavě mělo být 60 let. „To jsem se tenkrát trochu urazila, protože to mi tehdy ještě nebylo,“ směje se herečka. „Nakonec mě tam už i dvakrát vdali. Oba muže mi nechali umřít, a teď mě vdali potřetí. Tak to už je podivný.“

Alexandra Mynářová a Jaroslava Obermaierová|foto:Rostislav Šebesta, Český rozhlas

Čím by byla, kdyby nebyla herečkou? Na jakého hereckého kolegu ráda vzpomíná? Proč ji dabing už neláká? Jaké je její velké podzimní hobby? Poslechněte si v rozhovoru s Alex.