Do zubrnického skanzenu přišly Velikonoce. Přilákaly stovky návštěvníků

Paní Anna Vobecká už tradičně sedí u kamen a peče. Bochánek, který právě vytáhla a nechává ho vychladnout, je mazanec. Od rána je o ně velký zájem.

„Nestačíme ani péct, už nic nemám,“ říká Anna Vobecká a pokračuje:

„Mouky (spotřebujeme) osm kilo, třicet vajec, nějaký oleje, cukry. Marmelády máme místní, ty si děláme doma. Budu dělat velikonoční bylinkovou nádivku, ale kopřivy se mi zasypaly sněhem. Tak nevím, co tam dám. Nějaké sušené jedině.“

Když se řekne Velikonoce, každý si asi vybaví kraslice. Jednou z maléreček, které je v zubrnickém skanzenu zdobí, je Hana Kvírencová.

„Dělám jednu z nejsložitějších technik, vajíčka zdobím vyškrabováním. Obarvím je v odvaru z cibule a pak do té barvy vyškrabuji různé motivy,“ popisuje techniku Hana Kvírencová a dodává, že vytvoření jedné kraslice trvá až dvě hodiny. Někdy i déle. A i tak se může stát, že v samém finále vajíčko promáčkne.

Ve skanzenu má své místo i kovář. Ten zdejší se jmenuje Daniel Kinský. Ze čtyřhranné trubky, kterou rozpaluje v ohni, by měla pod jeho rukama vzniknout lžíce na boty. Nový tvar získá kov přibližně za dvě a půl hodiny.

Jaro je potřeba pořádně přivítat. Zimy se lidé dřív zbavovali tím, že utopili na Smrtnou neděli Moranu. Pavla Hampton ve světnici vyrábí malé panenky na špejli s umrlčí hlavou.

Kraslice Hany Kvírencové|foto: Gabriela Hauptvogelová

„To jsou kapesní Morany a zdobívalo se jimi líto. To byla jarní větvička ozdobená barvičkami: žlutá, červená a zelená. Na stromečky se navázaly takové pentličky a na vršek se dala Morana, která připomínala smrtku, která lidi mořila celou zimu a už se jí chtěli zbavit,“ vysvětluje Pavla Hampton.

Na velikonoční jarmark přijely stovky lidí. A určitě se nevraceli s prázdnou. Největší zájem byl o velikonoční zboží: pomlázky a kraslice.

I když jsou Velikonoce až za týden, ve skanzenu je zájemci mohou zažít ještě dnes od devíti do šestnácti hodin.