Diskuze na téma Romská žena v minulosti a současnosti doprovodila výstavu Otevřená cesta
V Národopisném muzeu Národního muzea v Praze se konala první beseda v rámci cyklu Romská žena v minulosti a současnosti. Akci pořádalo Centrum Romů a Sintů v Praze jako doprovodný program výstavy Otevřená cesta, která je v Národopisném muzeu k vidění.
Romské ženy a jejich osudy v kontextu dějin každodennosti, dějin žen a paměťových institucí. Tak znělo téma odpolední diskuze, kterou ve středu 8. března uspořádalo Centrum Romů a sintů v Praze. Více říká moderátorka debaty Alica Sigmund Heráková:
„Centrum Romů a Sintů v Praze je pobočkou Muzea romské kultury, které aktuálně uvádí výstavu Otevřená cesta v Národopisném muzeu. Součástí výstavy jsou doprovodné programy.”
A jedním z nich byla právě diskuze o romských ženách. Proč si Centrum Romů a Sintů v Praze zvolilo za téma právě je?
„Téma romské ženy v minulosti a v současnosti je jedno z opomíjených témat na společenské mapě, které se týká Romů. A účelem centra je doplňovat bílá místa na mapě naší současnosti i historie. Rozhodli jsme se věnovat se tématu romské ženy, protože je to opravdu i v kontextu těch dějin žen téma velmi neuchopené. První debatu jsme chtěli nějak šířeji zarámovat právě v kontextu dějin žen, dějin každodennosti.”
Tohoto úkolu se zhostili pozvaní diskutující, kterými byli historička etnografka Zuzana Kumanova, historička Jitka Gelnarová a romista Alexander Mušinka. Hovořilo se o tom, co se v životech nejen romských žen změnilo během vlády komunistické strany, kdy jim byla zákonem alespoň oficiálně zajištěna stejná práva jako mužům. Režim ale zároveň Romy bral jen jako sociální skupinu a cíleně potlačoval vše romské. Tíživou kapitolou jsou také nucené sterilizace romských žen. Během diskuse byla řeč také o současnosti, kdy část Romek pod vlivem svého okolí dává před vzděláním přednost zakládání rodiny, jak popisuje jedna z debatujících Zuzana Kumanová:
„V mnoha vyloučených romských komunitách se setkáváme s tím, že romské dívky krátce po skončení školy dávají přednost rodinným povinnostem. Jejich další život a vzdělání doplňují poté, co jim děti odrostou. Vzdělání si doplňují nejen pro samotný fakt být vzdělaný, ale i pro možnost uplatnění. Někdy kolem 35 roku totiž teprve vstupují do pracovního procesu.”
A jakým tématům se bude cyklus Romská žena v minulosti a současnosti během letošního roku věnovat v dalších diskuzích?
„Nucené sterilizace romských žen. Další téma, které připravujeme, jsou potom romské spisovatelky, což je výrazný současný fenomén především v České republice. Na poli současných romských autorů a autorek prostě dominují ženy a také vytvářejí určitá témata. Takže tomu jsme se nemohli a ani nechtěli vyhnout. A zároveň, kromě těch specifických diskusních večerů, budeme to téma propojovat napříč jinými akcemi. To znamená, že k Mezinárodnímu dni Romů budeme 12. dubna mít komentovanou prohlídku výstavy Otevřená cesta, kde budeme akcentovat české autorky ve výstavě. Budeme se věnovat také traumatu v romské kultuře, který se týká holocaustu, ale zase - chceme v něm akcentovat i romské ženy,” uzavírá za Centrum Romů a Sintů v Praze Alica Sigmund Heráková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.