Děkujeme, vraťte se! Dokument o tom, proč z kraje odešlo od revoluce zhruba 40 tisíc obyvatel
Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel. Od revoluce v roce 1989 tento region opustily čtyři desítky tisíc usedlíků, jak odhaduje zdejší hejtmanství.
Proč lidé z Karlovarska odchází? Co proti tomu dělají zdejší starostové? A jak to celé souvisí s výměnou německého obyvatelstva za české po druhé světové válce? Dokument Lucie Korcové „Děkujeme, vraťte se“ se ptá, jak pomyslné krajské emigranty přitáhnout zpět.
Lépe placená práce – to je jeden z hlavních důvodů, proč Karlovarsko místní opouštějí. Někteří za prací přes hranice každodenně dojíždí, jiní se stěhují úplně.
Kvůli penězům šel za prací do sousedního Německa také lékař Vojtěch Danihel. „Práce praktika v Německu mě bavila, to bylo opravdu super. Ten praktik je tam silně vnímaný jako někdo, za kým jdu opravdu na prvním místě. V Německu jsem byl celkem osm let,“ popisuje v dokumentu.
Od roku 1989 přitom z regionu odešlo až 40 tisíc obyvatel, jak odhaduje Karlovarský kraj. „Některé obory tady vůbec nemají šanci najít práci, anebo je to práce výrazně hůř placená, to je takové veřejné mínění,“ vysvětluje marketingový stratég kraje Matyáš Smutný.
V průměru zmizí z kraje kolem tisíce lidí ročně. Většinou jde o studenty, kteří odchází na vysokou školu. Smutný přitom sám odešel do Prahy, ale do svého rodného kraje se po čase vrátil.
Název dokumentu: Děkujeme, vraťte se
Autorka: Lucie Korcová
Dramaturgie: Jakub Horáček
Mistr zvuku: Dominik Budil
V současnosti žije v Karlovarském kraji zhruba 293 tisíc lidí, před koncem druhé světové války a odsunu německého obyvatelstva to bylo víc než půl milionu. Region od základu změnil svoji podobu. Odešly rodiny, které tady žily po staletí.
Místo nich se sem tehdy vládnoucí komunistický režim snažil dostat nové osídlence. Lidi, kteří tady neměli žádné kořeny a často chtěli jen využít situace, jak snadno přijít k majetku.
Vyrovnal se Karlovarský kraj s odsunem? Chybí lidem pomyslné kořeny, a proto nemají problém odejít pryč? A proč se někteří lidé přece jen rozhodnou do svého kraje vrátit? Poslechněte si celý dokument Lucie Korcové.
Dokument Děkujeme, vraťte se, natočila Lucie Korcová
Související
-
Bludiště z betonu. Dokument o tom, jak satelitní města ovlivňují okolí Prahy
Do obcí v okolí velkých měst se překotně stěhují noví obyvatelé a staví si domy kolem původních zástavby - takzvaná satelitní městečka.
-
Nahlédni za zeď: Dokument o vyrovnávání se s minulostí, která stojí všem na očích
Vytáhnou mobil z kapsy, spustí aplikaci a noří se o sedmdesát let nazpět. Dokument Martiny Pouchlé „Nahlédni za zeď“ zkoumá, jak mladá generace vnímá nedávnou minulost.
-
Na cestě z Mojžíře. O Romech, kteří si jdou za svými sny
Dokument Kateřiny Hrochové Na cestě z Mojžíře ukazuje, jak pomocí vzdělání prolomit stigma zvané vyloučená lokalita.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
