David Hertl - redaktor Českého rozhlasu Sever

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak, host je vlastně domácí, kolega David Hertl. Ahoj.

David Hertl, redaktor: Hezký den.

Slávka Brádlová, moderátorka: Já jsem slíbila posluchačům, že budeme trošku cestovat. Ty jsi byl ve Švédsku, byl jsi s cyklistickou výpravou. Ovšem sám jsi na kole nejel, nebo alespoň ne celou cestu. Ale teď dopředu se musím zeptat. Ten porost mužný, to je následek té expedice?

David Hertl, redaktor: No, to už je oholeno, protože jak říkal, tuším, že Jiří Grosmann, holil jsem se, aby mi nešustily fousy o mikrofon. Takže to podstatné už je pryč. No, 2 týdny skoro jsem se neholil, protože jsem si zapomněl pochopitelně s sebou tohle nářadí. Takže závažná chyba.

Slávka Brádlová, moderátorka: Závažná chyba, ale možná trošku větší pohodlí na cestě, ne?

David Hertl, redaktor: Určitě.

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak, a jak to na té cestě vypadalo, kam byla, proč byla, tak o tom hned po písničce.

Slávka Brádlová, moderátorka: Iveta Bartošová zdaleka nekončí, naopak, řekla bych, že startuje další část své hvězdné kariéry. A kdo také nekončí, to je náš dnešní host ve vysílání Českého rozhlasu Sever David Hertl, který bude vyprávět o cestě do Švédska. Já už jsem řekla, že to byla cyklistická výprava. Ostatně možná pozorní a věrní posluchači si vzpomenou, že před několika vlastně málo dny jsme o téhle výpravě mluvili, ale pro ty, kteří neslyšeli, tak pojďme zopakovat, jaká výprava to vlastně byla?

David Hertl, redaktor: Ta myšlenka se zrodila vloni, když bylo jasné, že Švédsko bude ta země, která bude po České republice přebírat předsednictví v Evropské unii, tak 2 litoměřičtí cyklisté, Jirka Pilnaj a Standa Egreši, kteří už leta o sobě říkají, že jezdí na kole moc rádi, ale že rádi jezdí za nějakým cílem, ne jenom tak, tak tihle dva pojali nápad do onoho Švédska dojet v den, kdy bude předsednictví přebírat. No, a aby to nebyla cesta jen tak, tak tam chtěli i něco přivést. Takže tohle všechno se nakonec podařilo dohodnout, cesta se naplánovala tak, aby končila 1. července, tedy v den, kdy došlo k onomu předání předsednictví, a tak, aby končila ve Stockholmu. A oním darem se stala Klaudiánova mapa, nejstarší tištěná mapa Čech. Ta je v majetku litoměřického biskupství, takže jsme velmi zdvořile požádali o zapůjčení kopie, kopii jsme dostali, odvezli a na místě potom předali švédské ministryni pro evropské záležitosti.

Slávka Brádlová, moderátorka: Já tedy nejsem velký znalec historie, ale přece jenom vím, že ten náš stát v různých historických obdobích sahal různě daleko. Náhodou na Klaudiánově mapě nesousedíme skoro s tím Švédskem?

David Hertl, redaktor: Ne, ne, ne, tam jsou jenom Čechy. Mimochodem teda musím ještě říci, že pochopitelně spoustu šprýmů vyvolalo to, že vezeme do Švédska takovouhle historickou relikvii, jestli bychom naopak neměli něco přivést ze Švédska.

Slávka Brádlová, moderátorka: To narážíš na 30-letou válku a na to, co všechno Švédové odsud odvezli. No, ale tak daleko se vracet nebudeme. My se budeme v tom dnešním povídání vracet opravdu jen těch několik málo dnů zpátky. Jak dlouho přesně jste byli na cestě, kolik kilometrů měřila? Máš to spočítané?

David Hertl, redaktor: 12 dní, kilometrů, to mám spočítané přesně, 1350, je to i opravdu s tím dojezdem do centra Stockholmu doslova před paní ministryni. A ty etapy byly původně spočítány tak, aby denně se ujelo 120, 130 kilometrů. Nakonec díky třeba i zajížďkám to někdy bylo víc nebo míň. A vzpomínám na to, že třeba 4. den, ten byl opravdu tedy vypečený, protože ta etapa nakonec se ukázala, že měří 197 kilometrů, skoro 200, to bylo opravdu hodně. Navíc ten den ještě pršelo, byla bouřka, takže myslím, že to si cyklisté vychutnali.

Slávka Brádlová, moderátorka: Zkrátka když se daří, tak se daří. Ty sis zkusil alespoň kousek na kole, ale možná že pro třetí bicykl už nebylo místo.

David Hertl, redaktor: Já jsem nezkusil na kole vůbec nic. Tam je problém v tom, že cyklisté jeli na kolech s těmi upravenými pedály, které odpovídají botám zase, a já jsem si říkal, jestli mám dát svoje horské kolo do auta, a nakonec jsem ho nedal. Možná jsem udělal chybu, protože poslední den, kdy už jsme bydleli v kempu na předměstí Stockholmu a jeli jsme do centra právě za paní ministryní, tak možná že tam bych ten kousek rád absolvoval na kole. Nakonec jsem jel metrem a to byl také zážitek ve Švédsku. Ale já myslím, že ještě nějaká příležitost bude, jak se do světa vypravit na kole.

Slávka Brádlová, moderátorka: No, ostatně ty jsi řekl, že zhruba tak do těch 50 kilometrů, to by byly tvé trasy ...

David Hertl, redaktor: To bych asi zvládl.

Slávka Brádlová, moderátorka: ... tak to bys asi Jiřímu Pilnajovi a Stanislavu Egrešimu nestačil.

David Hertl, redaktor: Ne, na ty denní etapy ne, na to Švédsko ano. Ta poslední byla 25 kilometrů do města, 25 zpátky.

Slávka Brádlová, moderátorka: Čili, akorát.

David Hertl, redaktor: To je ideální pro mě.

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak, a co jste zažili cestou, o tom si řekneme po písničce.

Slávka Brádlová, moderátorka: Český rozhlas Sever vám dělá společnost a také můj kolega David Hertl. Tak, pojďme teď sednout v tvém případě nikoli na kolo jako Jiří Pilnaj a Stanislav Egreši, ale do doprovodného vozidla a projet tu trasu až do Švédska třeba na samotné hranice. Předpokládám, že Evropa už na cyklisty hodně slyší, že ty cyklostezky jsou na dobré úrovni a můžeš srovnávat?

David Hertl, redaktor: Určitě, je to tak, když jsme třeba vloni, že se k tomu vrátím, jeli do Řecka, tak cesta přes Německo, přes Rakousko, a ostatně i přes tu Itálii, to je opravdu luxus, protože vedle silnic a nebo úplně mimo silnice jsou natažené ty chodníky pro cyklisty, asfaltové silnice pro cyklisty, což pochopitelně je úžasná věc, protože řidiči nemají trápení s cyklisty, a cyklisti se nemusí obávat, co se jim stane. Tak, tohle v Německu jsme zažili, celou tu dobu po Německu jsme jeli po té úžasné, myslím, že úžasné cyklostezce Odra-Nisa, ta je opravdu v těsné blízkosti řeky, je vedena po těchletěch luxusních chodnících, chvílemi tedy i po normálních silnicích a je to nádhera. Já jsem měl i problémy, když třeba jsme se chtěli sejít na oběd, na svačinu, tak jsem vlastně musel autem vyhledávat nějaké místo, kde tahle cyklostezka přetíná silnici, někde tam parkovat. A opravdu ta doprava cyklistů je úplně mimo těch silnic. No, potom stačí přejet do Polska, a tam už teda samozřejmě nic takového není. Myslím, že ani u nás ta kvalita těch cyklostezek není ještě taková, jako je v Německu. Zase ale zajímavá věc, já jsem kousek, kousek za německými hranicemi potkal 2 mladé lidi, chlapce a dívku z Liberce, kteří jeli na kolech k moři, k Baltu, tak jsme si povídali a ti také říkali, že je to samozřejmě z jejich pohledu naprosto luxusní doprava pro cyklisty. Ale stěžovali si na takové to zázemí, že když třeba si chtěli něco koupit nebo něco vidět, tak vlastně musíš stejně nakonec z té cyklostezky sjet a odjet do centra toho města. Jakoby trošku jim vadilo, že ta cyklostezka je opravdu vedena hodně stranou podél té řeky a taková věc jako kemp nebo obchod nebo restaurace, za tím se musí z té cyklostezky hodně sjet a pak se té dopravě nevyhneš. Ale to zkrátka je asi nutný kompromis pro každého cyklistu.

Slávka Brádlová, moderátorka: Možná že těch cyklistů není zase tolik nebo ta sezona není tak dlouhá, aby to podnikatelsky stálo za to. No, a památky asi těžko z center měst stěhovat k cyklostezkám, tam si opravdu každý musí zajet. Co tě cestou nejvíc zaskočilo nepříjemně, co naopak překvapilo nejpříjemněji? Takové 2 extrémy.

David Hertl, redaktor: Co mě zaskočilo možná nepříjemně, tak měli jsme zkušenost, na kterou jsme byli připraveni, ale nedokázali jsme odhadnout, jak do dopadne, a to je hustota čerpacích stanic v Německu, která je opravdu malá. U nás stojí benzínky doslova na každém rohu. My když jsme jeli nazpátek po dálnici, tak jsme pochopili význam těch cedulí, kdy je upozornění na čerpací stanice, a pod tím je upozornění, kdy bude další. Takže to jsou vzdálenosti 70, 90 kilometrů úplně běžně. Zaskočili mě v Polsku řidiči, kteří myslím, že jsou ještě o něco nechci říct horší, no, ale divočejší než ti naši.

Slávka Brádlová, moderátorka: A to je to říct.

David Hertl, redaktor: To je co říct, protože opravdu my jsme jezdili samozřejmě podle předpisů a když pak na úseku s nějakými mírnými zatáčkami a s dvojitou plnou, tedy nepřerušovanou čárou mě předjíždí kamion a auta v protisměru se mu vyhýbají do škarpy, tak jsem si říkal, no, jestli tohle mají Poláci zapotřebí. Asi mají.

Slávka Brádlová, moderátorka: Možná že neměli toho učitele v autoškole jako já, který říkal, dvojitá nepřerušovaná, to je cementová zeď.

David Hertl, redaktor: No, a pokud jde o to příjemné překvapení, byl jsem překvapen ve Švédsku, úplně konsternován úrovní kempů. Já jsem pořád odchovaný tady kempy u nás, tak mě vždycky zaskočí, když přijdu na záchod, že je čistý, to je samozřejmost, ale že se při otevření dveří rozezvučí hudba, to mi přijde jako opravdu luxus. A i vybavení chatek, kdy všude v chatkách je švédský nábytek, zase ta slavná značka Ikea, tak tam je smontovaný nábytek ve všech chatkách tady od té firmy a jsou tam mikrovlnky a kompletní vybavení kuchyní a teplá voda. Tak to je samozřejmě věc, která potěší. Je to jenom chatka, bych řekl nebo by se řeklo, ale je to ubytování na úrovni nějakého pokoje.

Slávka Brádlová, moderátorka: Takže konkrétní styk se Švédskem příjemný. A jak to tam vypadalo a hlavně jak vypadalo to oficiální setkání, které prý se odehrávalo dá se říci v nejvyšších patrech politicko-společenských, tak to si necháme do závěru.

Slávka Brádlová, moderátorka: Ten host se dnes jmenuje David Hertl, je to kolega a také účastník cyklistické expedice, která v podstatě předávala dar, Klaudiánovu mapu Čech ve Švédsku, protože předává Česká republika také předsednictví Evropské unie. Tak, a jak to vypadalo právě při tom předávání, protože to jsou oficiality. Já, pokud tě znám, tak ty zrovna nejsi jejich velký příznivec.

David Hertl, redaktor: No, podařila se nám neuvěřitelná věc, samozřejmě všichni jsme chtěli, aby to mělo tu tečku v podobě vezeme vám, v uvozovkách vezeme vám předsednictví, tak aby to vypadalo podle toho. A my jsme jenom mailem kontaktovali našeho ministra pro evropské záležitosti Štefana Fülleho a potěšilo nás, že jeho sekretariát se toho okamžitě chytl, zhostili se toho opravdu pěkně. Takže ministr Štefan Fülle 20. června brzo ráno startoval tuhle akci v Praze, od Úřadu vlády cyklisté vyráželi. A kladl nám na srdce, ať tedy se opatrujeme, dáváme na sebe pozor, a že se opravdu toho 1. července sejdeme ve Stockholmu a že s námi počítá. No, a potom po cestě dokonce se s námi ještě spojil náš velvyslanec ve Švédsku Jan Kára s tím, že by nás rád přijal na velvyslanectví toho 1. července dopoledne, takže naše cesta nakonec nejprve vedla na velvyslanectví, kde jsme ke svému naprostému údivu zjistili, že náš velvyslanec jezdí do práce na kole, je to vášnivý cyklista a dokonce se účastní pravidelně cyklistického maratonu ve Švédsku, je to závod dlouhý 300 kilometrů kolem jednoho švédského jezera, tak tam pravidelně jezdí. Mimochodem, účast na tomhle závodě, jak říkal, je každý rok 50 tisíc cyklistů.

Slávka Brádlová, moderátorka: To je jako Vasův běh číslo 2.

David Hertl, redaktor: Velký zájem je o to. A říkal, že se tam jezdí v podstatě závodit, ale občas si tam zajedou i ty paní, které jedou s nákupem na kole. Tak ten nás tedy přijal, popovídali jsme si, opět jsme zjistili, jak když se Čech potká s Čechem v zahraničí, tak minimálně najdou 1 příbuzného nebo známého, tak jsme zjistili, že má manželku z Litoměřicka a jezdí na kole v létě, když je na dovolené v České republice přes vesnice, kde bydlí cyklisti, kteří jeli do Švédska. Takže to nás překvapilo.

Slávka Brádlová, moderátorka: Svět je maličký.

David Hertl, redaktor: Svět je maličký. No, a pak tedy ta skutečná tečka, ta se odehrála 1. odpoledne, 1. července, kdy jsme vlastně s cyklisty dorazili, právě jak ty jsi říkala běh Vasa, tak dorazili jsme k muzeu Vasa, kde je ta slavná loď uschována, no, a tam se ten den sešla, řekl bych, celá ta špička Evropské unie, všichni ti ministři pro evropské záležitosti, předseda Evropské unie, Evropská komise a tak dále, ti všichni tam přijeli a v tomhle mumraji si udělala 10 minut na oba 2 cyklisty švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová, no a vlastně převzala tu mapu, nechala si vysvětlit, o co přesně jde a poděkovala za jejich skutečně hrdinnou cestu.

Slávka Brádlová, moderátorka: Opravdu velký sportovní výkon a docela hezký nápad. Protože vím, že se stejnou partou jsi absolvoval cestu za zapalováním olympijského ohně do Řecka loni, letos tedy předávání předsednictví Evropské unie, co to bude napřesrok, já se skoro bojím zeptat?

David Hertl, redaktor: No, tak já hlavně nevím,jestli pojedu, já jsem tam byl pracovat, možná tam pojede nějaký jiný redaktor, to je jedna věc. Ale druhá věc je, že cyklisté už teď plánují, využívají k tomu ty chvíle jako vloni, když jsme se vraceli trajektem z Řecka do Benátek, tam doba je dlouhá, není o čem moc mluvit, takže se už plánuje. Tak teď také se plánovalo, když jsme z Ystadu jeli trajektem do polského Svinoušče, tak tam se vymýšlely 2 varianty. Ta jedna, už byli na jihu, na severu, tak teď by se vydali na východ po stopách Nikoly Šuhaje Loupežníka, čili na Podkarpatskou Ukrajinu, jedna možnost. A druhá možnost, kterou zvažují: zjistili v mapnících, že prý je u nás spousta samot, osad, malých vesniček, které mají světová jména. A tak třeba na Lounsku je vesnice, která se jmenuje Mnichov. Prý tady máme také v České republice Paříž, Vídeň. A tak si spojili všechna tahle jména a chtějí udělat evropskou cestu po České republice s tím, že by tedy projeli tyhle zvučné osady, zvučně znějící osady.

Slávka Brádlová, moderátorka: Tak, nápad je to zajímavý, uvidíme, co z toho se nakonec urodí a nebo jestli to bude úplně něco jiného. Hostem ve vysílání Českého rozhlasu Sever byl dnes David Hertl. A kdo se diví, že jsem se neptala na to, co většinou mě hodně zajímá, čili, jak jste se po cestě stravovali, co jste jedli a pili, tak vězte, že David slíbil, že bude hostem v některém z prázdninových Kulinárií a že tam to Švédsko probereme i z tohoto úhlu pohledu.

David Hertl, redaktor: Určitě, platí to.

Slávka Brádlová, moderátorka: Platí to, takže pro dnešek díky, hezký den.

David Hertl, redaktor: Taky, na slyšenou.