Čtvrteční Noční linka: Dokonalý pořádek nebo kreativní chaos?

19. září 2024

Řada vědeckých prací dokazuje, že dokonalý pořádek na pracovním stole podporuje velkorysost, konvenčnost i zdravé stravování.

Ovšem jiné studie tvrdí, že nepořádek může nést i ovoce – třeba podporovat kreativní myšlení nebo stimulovat neotřelé nápady. Do které množiny zapadají posluchači a posluchačky Noční linky?

Vzorek to sice bude jen malý, přesto ale vaše telefonáty na čísle 731 800 900 něco napoví. Ve studiu se na ně bude těšit Borek Kapitančik. K dispozici vám pro psané příběhy bude tradičně také e-mail linka@rozhlas.cz nebo webový formulář níže.

Helena|Ja jsem pul na pul. Pracovala jsem v kancelari a stul jsem mela organizovane neporadny. Rada jsem mela veci, ktere jsem potrebovala, na ocich, ale muselo to mit urcitou strukturu, byt zorganizovane tak, abych vsechno vzdycky nasla. Na prvni pohled to mohlo vypadat jako chaos, ale me to davalo smysl a fungovalo to. V kuchyni mam take rada vsechno na svem miste, to same plati o klicich a o vsech vecech denni potreby, ktere mam rada na stejnem miste, usetri se tim hledani. Ja si rada vsechno nejdriv predstavim v hlave, fantaziruju jak by se to ci ono dalo udelat a davam si v hlave dohromady to, co vyzaduje nejakou kreativitu, musim to proste nejdriv "videt" jako namalovany obraz. Rada varim, siju v ruce nebo hackuju a nez neco zacnu, musim to proste nejdriv "videt v hlave", musim videt ten konec jake to bude az to bude, ne do detajlu, ale takovy obraz "z vysky", ty detajly pak prijdou uz samy. Takze mam rada poradek, ktery vypada ale jako neporadek, pro me je to organizovany neporadek. Jste velmi vtipny a aspon ja ocenuju, ze toho o sobe reknete natolik, ze se clovek citi jako by byl nekde blizko a znal vas, to je docela dobry pocit pri poslouchani. Vsechny zdravim a at je vsem dobre.
Daniela z Prahy |Krásnou noc z jakžtakž uklizeného příbytku. Nejsem žádná pedantka, ale rozhodně nepreferuju Diogenův syndrom, k němuž se zvláště pánové dokážou někdy probojovat. Ale v souvislosti s tématem se mi v paměti vybavil příběh z devadesátých let, kdy jsme se jako redakce stěhovali z Václaváku do nové budovy Na Florenci , kde už nás měla čekat moderní technika. Ve stávající redakci jsme měli psací stroje a stůl se šuplíky plnými »důležitých« lejster. Když nám oznámili den D stěhování, dostali jsme pytle a krabice a do nich třídili léty nashromážděné tiskoviny. Krabice popisovali jmény. Den před stěhováním byly tři stoly naší redakční místnosti prázdné a byli jsme nachystaní. Ale Frantův stůl byl zavalen všude starými novinami, podklady, šuplíky plné písemností a on místo přípravy měl ještě nějaké důležité vyřizování. Bylo jasné, že tohle bude třídit celou noc. Ráno přijel stěhovák a v naší místnosti byly stoly čisté. Když jsme se posadili k prvnímu kafe v novém prostoru, odvážila jsem se zeptat, jak to kolega mohl vůbec zvládnout. Přiznal se. Kompletně vše smetl do pytle do sběru. A začal znovu. I to je řešení. Dnes už nemusíme schovávat kdejakou brožuru a texty, protože vše máme v počítači. Ale tenkrát byla písemnostmi a krabicemi plná stěhovací auta. Myslím, že budu Frantu následovat, protože vedle počítače štosuju papírky s čísly a poznámkami a už ani nevím, proč jsem si to poznamenala. Dobrou noc všem. D
Bedřich |Dobrý večer chaos je u mně když nikam máte naspěch U doktora nebo v obchodě potom domů uklízet okolo baráku Pořád něco to je chaos dobrou noc uslyšíme se v sobotu
INKA|Dobrý večer, přidávám se k dnešní diskuzi. Svého času se mi stalo, že mě ředitel upomínal o 1 dokument. Já jsem odpověděla, že jsem mu ho vrátila. Při odchodu utrousil - máte tu "bordel". Já jsem odpověděla - možná ANO, ale ORGANIZOVANÝ. Za pár minut se vrátil, uklonil se, pohladil si vousy a řekl - omlouvám se, ty podklady jsem u sebe našel. Zůstala jsem bez dechu, jen jsem pokynula hlavou. Další den jsem se dozvěděla, že se zabil v autě. Plakala jsem se vzpomínkou, že ne každý člověk se umí omluvit....
YVETA|Dobrý večer, pane Borku a Nespavci. Když jsme se s manželem vzali, ukázalo se, že můj muž je neskutečný nepořádník a já puntičkář. Kupodivu to ale nepřinášelo problém mezi námi, ale mezi mnou a mojí tchýní. Manžel byl jedináček a maminka byla celý život v domácnosti a zvyklá po něm uklízet, což já odmítala, neb jsem odjížděla do zaměstnání ve 4.30 a vracela se po 17 hodině, k tomu jsme začali stavět a poměrně brzy po svatbě jsem otěhotněla. Manžel byl ale unikátní v jedné věci. Na svém stole měl všehochuť věcí, ale když něco potřeboval, sáhl do prostředka té hromady a měl, co chtěl. Když už byly děti, učila jsem je, aby byly tátovi vzorem. Jednou se stalo, že se mnu tchýně přestala mluvit. Nevěděla jsem proč. Až po čase se ukázalo, že dcera babičce řekla, že je tatínek nevychovaný. Přiznávám, že jsem před dětmi řekla, že se jako malý nenaučil po sobě uklízet, a tak ho to naučíme. Ale abych manžela nepomlouvala. Byl úžasně šikovný a velmi pracovitý, bohužel už není. Sama už dneska takový pedant na pořádek taky nejsem. Ono totiž při šesti dětech, domácnosti, zahradě a zaměstnání nějak chyběl čas, a pak přibyla vnoučata (14 kousků) a ubylo sil. Ale i tak trvám na tom, že věci musí mít své místo, jinak člověk ztratí víc času hledáním než samotnou prací. I hrnce v kredenci u mne mají svůj zasedací pořádek. Čert mě může vzít, když jdu pro zahradní nůžky, nebo hrábě a nejsou na místě a já pak běhám po celé zahradě a hledám. Dobrou noc a pořádku zdar.
Dana|Dobrý večer všem. Vždycky jsem se řídila známým heslem, je po desáté, tak se může i do rádia: pořádek je pro blbce, inteligent zvládne i chaos. Já tedy odjakživa nesnáším v práci uklizený stůl, samozřejmě ani doma. Ale to proboha neznamená, že neuklízím, jenže mám vždycky všechno tak hezky po ruce, abych to nemusela hledat. V práci jezdící židli, pohodlně na všechno dosáhnout, doma věci hezky na lince, ostatní věci v ledničce nebo ve spížce, všechno pěkně hezky na svém místě. Moje jedna kolegyně měla všecko schované doma v lince. My tam přišli na kafe, ona z jedné skříňky vydělala konvici, vypláchla a napustila vodu. Potom sáhla do jiné skříňky, vytáhla hrníčky, opláchla, vyleštila utěrkou a postavila na stůl. Pak z jiné skříňky dozu s kávou a cukr. No my všichni zírali, ona říkala, že všechno vždycky před použitím umývá. Nerozumím, na co potom měla doma myčku? A na lince ani na stole neměla absolutně nic, ani ubrus, naprosto sterilní prostředí.Věříte, že nám ta káva nějak ani nechutnala. Jiná kamarádka má na lince plno kořenek s kořením, pověšené různé pánvičky, naběračky, to je podle mne takové to "teplo domova", tak to mám ráda i já.
Bohumír, květomluva kdy!| pořádek jak a kde, záleží na oboru. Ten kdo kutí od dřeva a má prostor, ví že vyhazování je až to poslední. Zámečník to samo. Ale takový nebo ten co se hrabe v papírech, je o něčem jiné. Zedníkovy by stačila velká bedna, to ostatní se sežene ve firmě. A tak bych mohl psát o všech ostatních. někde jsem čet, že pořádek je pro blbce, intelekt si s nepořádkem poradí. Zdravím.
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.BORKU A POSL.N.L.JÁ VÁM ŘEKNU JAK TO MÁM JÁ NA SVÉM PRACOVNÍM STOLKU.V PRVNI ŘADĚ TADY MÁM TISKÁRNU,POČÍTAČ,KALENDÁŘ,RÁDIO,DOTYKOVÝ TELEFON,TUŽKY I VYPSANÉ,TĚCH TADY MÁM ASPON PADESÁT,BATÉRKU,DOZU S LÉKAMA NA CELÝ TÝDEN,KALENDÁŘ,HODINKY,PET LÁHEV S VODOU,KALKULAČKU, KAPKY DO NOSU A OČI A TAKY DO UŠI,POD STOLKEM MÁM ASI DVACET NABÍJEČEK,VŠECHNY FUNGUJÍ,TAKY TADY MÁM SKARTOVAČKU.NAD TÍMTO MÁM PÉRFEKTNI PŘEHLED I KDYŽ JE TO TROCHU ROZHÁZENÉ,BĚDA KDYŽ MĚ TO MANŽÉLKA NĚJAK POKLIDI,TAK TO PŘESTANU MÍT O TĚCH VĚCECH PŘEHLED A ZAČINÁM BÝT NÉRVOZNI.PANE BORKU KDYŽ JSEM JEŠTĚ ZEDNIČIL,TAK TO JSEM MUSÉL MÍT TŘEBA KOLEČKA S MALTOU PŘESNĚ NA CENTIMETR OD SEBE,NÁŘADI MUSELO BÝT ČISTÉ,V KABELY MUSELO BÝT VŠECHNO CO ZEDNIK POTŘEBUJE KE SVÉ PRÁCI,ZVLÁŠT JSEM POTŘEBOVÁL OBKLADAČSKÉ NÁŘADI.DNESKA PŘIBYLO SPOUSTU EL.NÁŘADI CO USNADNUJE ZEDNIKŮM PRÁCU.NA POŘÁDEK ZEDNICKÉHO NÁŘADI JSU PES,A TAK TO PLATI I NA STROJE ,JAKO JSOU BAGRY I TRAKTORY A AUTA.TAK TOTO JE MOJE VIZITKA.ZDRAVI FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Michal Sedlák z Myšlína|Umění dokáže kvést v neladu. Ale že by umění těžilo z neladu? Zdá se mi, že tady je přání otcem myšlenky. S vědci bych se v tomhle přel. Urputně přel. Myslím, že takové studie je třeba brát s rezervou... Mám rád pořádek. Lépe se mi v něm žije, lépe se mi v něm tvoří. Nelpím na úzkostlivém pořádku v kuchyni. Kuchyně je místo, kde si připravuji pokrmy, místo, kam noha hosta nevkročí. Ale pocit, že by mi neuklizené hrnce mohly zvyšovat kreativitu, se u mě jaksi nedostavuje. Na čem mi záleží, je to, abych měl uklizený obývací pokoj a žádný prvek v něm nepůsobil rušivě. Nebo že by mi snad zátiší s antickou vázou a žehlicím prknem mohlo přinášet tvořivé nápady?... Chaos není tím, co podporuje tvořivost. To, co ji podporuje, je především bohatství těch správných podnětů. A správné podněty, ty zavdává umění. Vysoké umění. Aspoň to si myslím já. A co vy?
Sylva|Hezký večer přeji vám všem. Musím se smát "dokonalému pořádku na pracovním stole". Ano, ten potřebuji prázdný a čistý na stříhání látek. Jinak čím více tvořím nebo čím rozměrnější jsou mé výtvory, tím více místa potřebuji mít ve zdánlivém chaosu. Švadleně stačí ten stůl a šicí stroj. Ať už šije běžné šaty nebo originální model.Jenže já mám spoustu krabic s roztříděnými zbytky a přestože jsou krabice popsané, už se v nich přestávám orientovat. Když konečně najdu tu pravou, vysypu ji na zem a "kreativní nepořádek" je zahájen. Přidám další krabici, atd. Stručná odpověď na titul dnešní linky je: NĚCO MEZI. Protože když mi nepořádek přeroste přes hlavu, jsem nervózní a kreativita se vytrácí. Vzpomínám na dřívější časy kdy přibyly i haldy špinavého nádobí, protože mytí nádobí bylo hrozně otravné. Teď mám dva "zlepšováky" :-) STOLNÍ myčku velikosti pečící trouby, do které se toho vejde víc než by člověk čekal. A návštěvy několikrát do týdne, takže musím stihnout uklidit alespoň místa kde se návštěva bude pohybovat :-) Občas přerovnám krabice s materiály, z čehož mám nejdřív dobrý pocit, ale poté o to víc nemůžu nic najít :-) Dobrou noc :-)

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.