Černomořský vetřelec v českých vodách se jmenuje hlaváč černoústý. Umí sebrat návnady a mručet
Říká se mu taky hlaváč černotlamý a jeho domovinou je zejména oblast Černého a Azovského moře, často žije u ústí vtékajících řek.
Hlaváč je drobná rybka, dorůstá přibližně 20 cm, takže pro české rybáře není až tak zajímavá, a navíc je to potravní i prostorový konkurent domácích druhů. A aby těch jeho hříchů nebylo málo, tak umí také sebrat návnady na jiné druhy.
Poprvé byl u nás jeho výskyt zaznamenaný v roce 2008 na Moravě a v roce 2015 už také v Hřensku na Labi, odkud se dál šíří proti proudu. A líbí se mu tady. Miluje totiž kamenné záhozy břehů, kde žije a klade jikry. Díky své schopnosti žít ve sladkoslaných vodách a značné přizpůsobivosti novým podmínkám se šíří celosvětově – už je například i v Severní Americe.
Ryba, která umí vydávat zvuk
Lavinovitému šíření hlaváče velmi napomohla lodní doprava – lodě nabírají balastní vodu, pokud nevezou náklad a s ní hlaváč přicestuje na nová působiště. A má ještě jednu cestovatelskou vychytávku – břišní ploutve má spojené do jakéhosi přísavného terče, kterým se přichytí na loď a jako taxíkem se nechá popovézt.
K jeho pozoruhodnostem patří i to, že vydává zvuk. Ve chvíli, kdy jsou jikry nakladené, sameček je hlídá a vydává přitom specifický zvuk, „mručí“ a zahání tak případného nepřítele.
Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.