Brzké letnění může být pro rostliny fatální. Připomeňte si základní pravidlo
Letněním se snažíme napodobit podmínky, které rostliny mají ve své domovině. Zejména v subtropických oblastech to funguje tak, že den bývá velmi teplý a suchý, ale noční teploty jsou výrazně nižší. Navíc, venku jsou rostliny vystavené proudění vzduchu, a to jim dělá dobře.
Tím ale výčet výhod letnění podle slov zahradníka Chlouby nekončí. „Pokud jsou rostliny napadené škůdcem, mohou se ho zbavit přirozeným predátorem. Navíc chemické ošetření rostliny je lepší provádět venku, nežli uvnitř v bytě.“
S letněním je dobré začít ve druhé polovině května po tzv. ledových mužích. Termín na jeho ukončení neexistuje. „Zde platí pravidlo, sleduj a vyhodnocuj. Obvykle mohou rostliny zůstat venku do konce září, ale záleží na místních podmínkách. V případě poklesu teplot pod šest stupňů nebo hrozby přízemních mrazíků letnění ukončíme.“
Letnění se týká zejména subtropických rostlin např. oleandrů, fuchsií, sukulentů, kaktusů. Ta škála je opravdu široká. Rostliny tropické necháváme radši doma, subtropické dáváme ven.
Závěrem Pavel Chlouba upozorňuje na to, aby se majitelé rostlin nenechali ovlivnit komentáři na sociálních sítích a letnění neuspěchali. „Příliš brzké letnění může vést k brzkému konci těch rostlin.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
