Brouček z doby ledové přežil u Lipna. Je jedinečný a měli bychom se o něj postarat, říká entomolog
Jaroslav Boháč zkoumá brouky. Letos v létě počítá střevlíky v mokřinách okolo Lipna, velmi zjednodušeně řečeno. Budeme-li přesnější, monitoruje střevlíka Ménétriesova, sčítá a popisuje jeho populaci v lokalitě Kaplička u Loučovic.
Entomolog a autor projektu CZ-SK SouthLIFE, který monitoruje a chrání střevlíka Ménétriesova, se k Lipnu vrací ve dvouletých intervalech. Rašeliniště Kaplička je totiž jedním z mála míst na světě, kde brouk přežil, a to už od pravěku.
„Tento druh byl během ledové doby rozšířen od severu až k nám a až do Alp. Při ústupu ledovce se tady zachovala část populace na Šumavě a v Krušných horách. A protože byla izolována od té skandinávské, vytvořila vlastní poddruh. Trochu se liší od původního druhu menetriesi menetriesi. Tohle je menteriesi pacholei,“ vysvětluje entomolog.
Nenápadný střevlík tu přežil mnohá tisíciletí. Není to ale podle Jaroslava Boháče úplně husarský kousek. „Každý druh má tendenci přežít a adaptovat se na měnící se podmínky. Tím, že se tady oteplilo během meziledové doby, populace ustoupila na sever a zčásti vyhynula, tady se zachovala v lokalitách, které jsou chladné. Na rašeliništích na Šumavě jsou i v létě ranní teploty i mínus jeden, mínus dva stupně. A to mu zřejmě vyhovuje,“ popisuje.
K čemu je dobré zkoumat právě tak ojedinělý druh a v čem může být brouček z doby ledové prospěšný současné civilizaci? „Je to otázka ochrany přírody. Ten střevlík je jedinečný, jako třeba nějaký architektonický skvost, jako zámek, obraz, hudba. On je jedinečným výtvorem přírody. Proto bychom se o něj měli trochu postarat, aby nevyhynul, to by byla velká škoda. Kromě toho může fungovat jako indikátor prostředí, bude zajímavé zjistit, jak reaguje na změnu klimatu,“ odpovídá Jaroslav Boháč.
A obojí je i cílem jeho projektu. Spočítat populaci tohoto druhu střevlíka, sledovat, jak se chová v měnícím se podnebí i za různého počasí. A také zadržet vodu v krajině a umožnit tak pravěkému brouku, ale i jiným živočišným a rostlinným druhům Šumavy přežít i dobu naši.
Celý rozhovor s entomologem Jaroslavem Boháčem si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.
Související
-
Brouci prochází dokonalou proměnou a dokáží se dobře bránit. Japonci dokonce pořádají jejich zápasy
Silná kusadla, dlouhé nohy a ploché tělo. To jsou tři charakteristické znaky střevlíků. V Česku se vyskytuje přes 500 druhů těchto brouků, některé jsou zákonem chráněné.
-
Ochranáři usilují o rozšíření populace kriticky ohroženého páchníka v parku v Blatné
V zámeckém parku v Blatné lidé často uslyší zvuk motorové pily. Odborníci budou ošetřovat vzácné stromy, které jsou domovem kriticky ohroženého brouka páchníka hnědého.
-
Motýlů dramaticky ubývá, protože krajina dnes není pestrá, říká entomolog
Domorodí Američané je měli za symbol radosti, ve starém Řecku představovali duši. Pestrobarevní motýli vždy poutali pozornost a osídlili téměř celou planetu. Teď ale mizí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
