Anton Bruder – malíř a grafik „nezvěstné generace“, rodák z Ústí nad Labem

Střední školu vystudoval v rodném městě, následně absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze a po první světové válce stejnou školu v Drážďanech u profesora Emanuela Hegenbartha. V saské metropoli získal v roce 1922 cenu Akademie.

V roce 1924 se vrátil do Prahy. V letech 1925–1927 tvořil v Ostravě. Zde se stal zakládajícím členem sdružení německých výtvarných umělců v Čechách a na Moravě. Pak odešel na Znojemsko, kde byl zaměstnán jako učitel kreslení. Pravidelně vystavoval v Prager Secession a brněnském Künstlerhausu.

Uměleckou a pedagogickou činnost Antona Brudera přerušila druhá světová válka. Musel narukovat do Wehrmachtu a v bojích padl do ruského zajetí. Byl internován do Rakouska.

Většina jeho děl se ztratila a on musel začínat znovu ve Vídni jako průmyslový designér. V Německu pak působil jako učitel výtvarné výchovy.

V jeho malířské tvorbě zpočátku převažovaly vlivy kubismu a expresionismu. Později byl ovlivněn tzv. Novou věcností. Věnoval se převážně krajinomalbě a také portrétům. Jeho díla najdeme zejména v českých i německých galeriích. Dvě jeho olejomalby, Matka a dítě a Vesnice v březnu, vlastní Národní galerie v Praze.

Malíř Anton Bruder zemřel v roce 1983 v Glinde u Hamburku.