100. výročí vzniku Československa a dění na severu Čech. Rozhovory s historiky

T. G. Masaryk mezi legionáři v Bělorusku, 1917
T. G. Masaryk mezi legionáři v Bělorusku, 1917

V těchto dnech si připomínáme 100 let od vzniku Československa – moderního státu Čechů a Slováků. O událostech, které vedly k rozpadu Rakousko – Uherska a vytvoření republiky, jsme si povídali s historikem Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem doktorem Jaroslavem Rokoským a ředitelem ústeckého archivu Petrem Karlíčkem.

Jedním z prvních zastánců vytvoření samostatného Československého státu byl univerzitní profesor a poslanec říšské rady ve Vídni Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho myšlenky byly ještě na začátku války v České společnosti ojedinělé. Například v severozápadních Čechách byl vznik samostatného Československa na počátku války zcela nepředstavitelný. Hlavním důvodem bylo složení zdejšího obyvatelstva.

Válka začala roku 1914. Na jedné straně stálo Německo a Rakouská monarchie, na druhé Francie, Velká Británie a Rusko. Loajalitu českého obyvatelstva k Rakousko – Uhersku dokládá i počet Čechů v rakouské armádě.

Masaryk na podzim 1914 odjel do zahraničí a jeho akce se v průběhu války úspěšně rozvíjí. Podle doktora Rokoského z ústecké univerzity to bylo i díky šťastnému výběru jeho nejbližších spolupracovníků – Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika. A zahraniční odboj začala opatrně podporovat česká politika také doma.

Bez vojáků by nový stát nemohl vzniknout. Z českých a slovenských přeběhlíků se už od roku 1914 začaly formovat Československé legie. Válečné útrapy se ve střední Evropě nevyhnuly nikomu a postupně začaly měnit politické názory lidí…

Vydejte se s námi o sto let zpět a poslechněte si z přiloženého audiozáznamu, jak situace před rokem 1918 v Evropě vypadala. Pohodu u poslechu vám přeje Jiří Zeman, který pro vás toto vzpomínání připravil, a také Český rozhlas Sever!