Podle legendy se hradu Helfenburk u Úštěku dřív říkalo Opičí hrad
Hrad Helfenburk, nazývaný též Hrádek, se nachází nedaleko Úštěku. Rovnou z města vás k němu povede modře značená cesta, dlouhá zhruba pět kilometrů.
Můžete také zvolit žlutou turistickou značku, v tom případě to na hrad budete mít jen čtyři kilometry. Je také možné si jednu z cest nechat na zpáteční cestu a udělat si kolem hradu okruh.
Hrad Helfenburk pochází ze 14. století. Opuštěný je už od 15. století. Dochovalo se z něj masivní opevnění a komplex hradeb vysokých až 12 metrů.
Hrad je volně přístupný po celý rok a jeho zřícenině dominuje přes 17 metrů vysoká věž. Ta je ale ve všední dny zamčená – nahoru na cimbuří se tak dostanete jen o víkendech.
Díky spolkům dobrovolníků a také městu Úštěk jsou ruiny vystavěné na pískovcové skále velmi dobře přístupné. Rozhled po krajině a atmosféra mohutné stavby rozhodně stojí za to, i když je pravda, že Helfenburk je situován spíše v dolíku uprostřed hlubokých lesů než na vyvýšeném místě.
Opice na hradě
Legenda vypráví o tom, začátkem 17. století se mělo na Helfenburku usadit pár opic, které utekly jednomu šlechtici, který si je přivezl jako suvenýr z dalekých zemí.
Exotičtí živočichové se na hradě začali rychle rozmnožovat a brzy jich byly až stovky. Širokému okolí opice velmi škodily; časem jejich drzost natolik vygradovala, že se při svých nočních loupeživých výpravách odvážily až do sousedních obcí, jejichž obyvatelé se jich velmi báli.
Proběhlo dokonce několik pokusů o jejich vyhubení místními obyvateli, avšak skončilo nezdarem. Drzou zvířecí tlupu muselo nakonec zpacifikovat až císařské vojsko.
Možná právě v té době vzniká zkomolení názvu Helfenburk na Affenburk, tedy Opičí hrad – ve svém díle Rozmanitosti z historie Království českého se o tom zmiňuje i Bohuslav Balbín.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.