Zub třetihorní „uhelné bestie“ ze severozápadních Čech a dobrodružství s rodokmenem

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o smutném osudu desítek vorvaňovců, které možná vyděsily, dezorientovaly a tím zahubily protiponorkové sonary, povíme si o výzkumu dinosauřího embrya, které by mohlo být novým druhem titanosaura a také o nedestruktivním zkoumání staroegyptských mumií zvířat, které umožnilo nahlédnout do jejich obvazů, aniž by musely být rozmotány; představíme velký mincovní poklad, který se našel v Izraeli a nakonec se budeme věnovat nedávno ukončenému experimentu v ponorné laboratoři Hydronaut DeepLab v lomu Jesenný na Semilsku.

Zub „uhelné bestie“ od Kadaně a Braňan

Zub třetihorního savce anthracotheria z výsypky u Braňan na Mostecku|foto:Josef Ráček

Koncem června přistál v redakční schránce Planetária mail od našeho mosteckého posluchače Josefa Ráčka, který je ve volném čase vášnivým hledačem a sběratelem zajímavých kamenů a také zkamenělin. Psal nám o svém nálezu, na který je po právu náležitě pyšný: „Na jaře roku 2019 jsem se vydal na kole k výsypce firmy, která těží jíly v Rokli u Kadaně a vozí je k Braňanům u Mostu. Jako obvykle jsem chtěl do sbírky nějaké aragonity a kalcity, které mají pěknou achátovou strukturu a tvar prastarých kmenů a dřev. Procházím pod haldou a v půlce svahu se na mne už z dálky zalesklo něco černého. Okamžitě jsem věděl, že jde o fosilní zub! Opatrně jsem jej i s velkým kamenem ze svahu odhrabal a vyzvedl. Neskutečný pocit! Vidím, že v ruce držím černou lesklou asi 5 centimetrů velkou fosilní stoličku! Cestou domů se mi v hlavě honily dvě otázky: Jakému zvířeti patří a jak je stará?“

Zub třetihorního savce anthracotheria z výsypky u Braňan, jak ho našel jeho objevitel|foto:Josef Ráček

Atlas fosilií, internet, ani přátelé ze sociálních sítí nepomohli. Panu Ráčkovi došlo, že našel něco opravdu vzácného, a tak se s dotazem obrátil na skutečné odborníky – paleontology pražského Národního muzea. „Týden jsem byl jako vrtohlavá ovce,“ píše ve svém mailu. „V hlavě jen záhadný zub a odpověď žádná. Pak konečně přišla! V Národním muzeu jsem prý způsobil menší oslavu. Jde o horní stoličku oligocenního anthracotheria, česky ‚Uhelné bestie‘ – kromě pár úlomků a jednoho zubu teprve o druhý takový nález v České republice, starý 30–35 milionů let.“ Co byla anthracotheria zač? Jak tento třetihorní obyvatel Podkrušnohoří zahynul a jak se jeho zub dostal na haldu u Braňan? Kam se ztratily ostatní kosti – a jak si paleontologové cení spolupráce s amatérskými hledači a sběrateli zkamenělin? O tom hovoří paleontolog Národního muzea v Praze Boris Ekrt.

Dobrodružství s rodokmenem

Detail oddacího listu z roku 1873|foto:Frederik Velinský,Český rozhlas

Už jste se někdy pokoušeli sestavit si rodokmen? Zjistit, kdo byli vaši předci, kde žili, čím se živili, kolik měli dětí, jak zemřeli? Nejsnazší je samozřejmě objednat si rodokmen u nějaké firmy nebo profesionálního genealoga. Tento způsob vás však připraví o dost peněz, a pak také o vzrušení, zábavu a někdy třeba i dojetí, které může takové vytváření vlastního rodokmenu přinést. Leckdy se z něj dokonce může vyklubat váš celoživotní koníček.

Díky internetu a postupné digitalizaci matrik a řady dalších archivních fondů ani nemusíte kvůli rodokmenu obcházet archivy. Vše nebo alespoň většinu můžete vybádat z pohodlí domova. Jak na to, o tom jsme si povídali s historičkou a archivářkou Věrou Hladíkovou z Archivu města Ústí nad Labem. Čím začít? Kde hledat digitalizované i dosud nezpracované matriky a dokumenty? Jaké druhy matrik existují a jak se na jejich studium připravit – a proč je důležitým předělem pro vytváření rodokmenů rok 1794?