Ztracený hrob svaté Anežky, alchymisté a víra v živé kovy, které „zrají“ v zemi

Jedna z podob sv. Anežky na výstavě Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jedna z podob sv. Anežky na výstavě Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:08 - Objevy a události
04:32 - Ztracený hrob svaté Anežky
20:44 - Mýty, omyly a novinky astronomie: Vodní pára nad Europou
23:53 - Soutěž o Knihu měsíce
24:58 - Alchymie, 1. část: Za živými kovy

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že nejhlučnějším ptákem světa je zvonovec bílý. Představíme vám nálezy pravěkého brouka – opylovače z časů dinosaurů, překvapivě dobře dochované kostry medvíděte v Javoříčském krasu a bronzového kopí na Rychnovsku, kde se nedávno našel i krásný bronzový meč. Také vám prozradíme, jak probíhají přípravy rakety, která má Američany vrátit na Měsíc.

Kam zmizely ostatky sv. Anežky České?

02492225.jpeg

Nedávno jsme si připomínali 30. výročí svatořečení Anežky České, které jen o několik dní předešlo dalším listopadovým událostem roku 1989. Anežka pocházela z rodu Přemyslovců, byla dcerou Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. V roce 1233 založila poblíž kostela sv. Haštala v Praze špitál, chudobinec a útulek pro pocestné. K péči o nemocné založila špitální bratrstvo, z něhož se časem stal současný řád křižovníků s červenou hvězdou. Založila také klášter Na Františku, nyní zvaný Anežský, první klášter řádu klarisek v Praze. V roce 1234 sama do tohoto řádu vstoupila a stala se jeho abatyší, matkou představenou. Proslula zbožností a péčí o chudé a trpící. Zemřela v roce 1282.

Doc. Petr Kubín

Co se ví o okolnostech Anežčiny smrti a kde byla pohřbena? Jsou o tom vůbec nějaké záznamy? O tom hovoří historik Petr Kubín z Katedry církevních dějin a literární historie Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, odborník na středověkou hagiografii, tedy životy, skutky a kult svatých. S Anežkou bylo spjato často připomínané proroctví, že v českých zemích nastanou pokojné a šťastné časy teprve tehdy, až budou nalezeny její ostatky. Něco málo bylo nalezeno ve Španělsku, pátrání v Čechách je zatím neúspěšné. Potřebujeme však ostatky svaté Anežky České doopravdy najít? 

S alchymisty za živými kovy

Muzeum alchymie v Kutné Hoře (2)

Co se vám vybaví, řekne-li se „alchymista“? Chytrák, šizuňk nebo přinejmenším pošetilec, který pod záminkou hledání kamene mudrců, výroby zlata nebo elixíru mládí provádí tajemné hokus-pokusy, jejichž jediným cílem je vymámit z důvěřivých mecenášů co nejvíc zlaťáků? Přesně takovou představu o alchymistech v nás vybudoval režisér Martin Frič svou filmovou komedií o císařově pekaři – ale našly by se i jiné zdroje. Jací však byli alchymisté doopravdy? O co se snažili a jak moc svým pokusům věřili? Máme právo alchymii označovat jako „matku pravdy“, tedy předchůdkyni chemie, a zároveň ji odsoudit jako „dceru omylu“, která se snažila dokázat nemožné? Alchymii a alchymisty, jejich snahy o transmutaci čili přeměnu kovů, a vůbec jejich chápání světa se vám pokusíme přiblížit v našem prosincovém seriálu.

Prof. Vladimír Karpenko

Co to vlastně byla alchymie a jaký je její vztah k chemii? O tom vypráví Vladimír Karpenko, chemik, ale také znalec dějin alchymie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, mj. autor knihy Alchymie: Nauka mezi snem a skutečností. Kde se vůbec vzala pevná víra alchymistů, že obecné kovy lze nějakými metalurgickými nebo chemickými pochody přeměnit na stříbro či zlato? Tato víra byla přitom jedním z hlavních kořenů alchymie. Bylo to především díky starobylé a obecně rozšířené představě, že kovy jsou „živé“ a země je jejich matka – rodí se v ní a postupně zrají, až se nakonec z těch nejobyčejnějších promění ve zlato.