Zneužívání a nadužívání záchranné služby je v Ústeckém kraji stále rostoucí problém

16. duben 2026

21 výjezdových základen, letecká záchranná služba, vzdělávací a výcvikové centrum, odborné pracoviště na ústecké univerzitě – to vše je Zdravotnická záchrana služba Ústeckého kraje. O jejím fungování a zneužívání si podíváme s  jejím tiskovým mluvčím Patrikem Christianem Cmorejem.

„Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje poskytuje péči v okamžicích, kdy je potřeba bezodkladné péče pro záchranu života nebo u pacientů, kteří mají náhle vzniklou bolest či dušnost. Ten náš rozsah je tedy poměrně široký,“ vysvětluje Cmorej.

Jak vysvětluje, v poslední době jsou častým tématem diskuzí zneužívání nebo nadužívání zdravotnické záchranné služby.

Zneužívání a nadužívání zdravotnické záchranné služby

„V těch dvou pojmech je zásadní rozdíl – k ukázkovému případu zneužití záchranné služby došlo například v Litvínově, kam si nás po půlnoci zavolal pacient s tím, že má bolest na hrudi. V té době jsme ale nevěděli, že nás volal proto, aby se byl schopen dostat do Mostu. My jsme ho ošetřili a transportovali směrem na urgentní příjem do Mostu. Tam nám vyskočil z vozu a odešel s tím, že už mu nic není. K nadužívání pak dochází v případech, kdy vyjíždíme k pacientům, jejichž stav by ošetření zdravotnickou záchrannou službou nevyžadoval. Někteří z těchto pacientů mají ale složitější přístup k primární péči, nebo se tak snaží urychlit své ošetření na urgentním příjmu,“ popisuje Patrik Cmorej.

Pacienti, kteří využijí tísňové volání, jsou už na operačním středisku rozřazováni do čtyř kategorií.

„První stupeň, to jsou ty nejkritičtější případy – kde selhaly základní životní funkce nebo kde to hrozí. Největší objem naší práce pak tvoří třetí stupeň naléhavosti – tam nám to v posledních letech enormně stouplo. V roce 2020 jsme takhle řešili 88 000 událostí, teď už jich řešíme přes 95 000,“ shrnuje Cmorej.

Při vážných zdravotních komplikacích máte plné právo volat

Lidí, kteří nechtějí zdravotnickou záchrannou službu obtěžovat, a to ani při závažných zdravotních problémech, také existují, je jich ale mnohem méně. „Tam nás to mrzí – třeba, když člověk s infarktem volá až po 12 hodinách. Takoví pacienti mají jednoznačné právo si záchrannou službu zavolat bezprostředně po vzniku bolestí na hrudi,“ komentuje Patrik Cmorej.

S jakými život neohrožujícími problém se na záchrannou službu lidé obrací? Stalo se někdy, že by se záchranáři nedostali k případu, kde o šlo o život kvůli tomu, že spěchali k banalitě?

Mohou záchranáři pacientovi na místě říct, aby si dojel na pohotovost nebo v ordinačních hodinách k obvodnímu lékaři? Jsou si lidé vědomi, že zdravotní službu volají, i když by neměli? Nejen to se dozvíte z přiloženého audiozáznamu.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.