Ženy za protektorátu: výkonné manažerky domácnosti, které umí z mála udělat mnoho
Masarykovská první republika dala ženám volební právo a podporovala jejich emancipaci. Ženy studovaly, pracovaly a některé – nebylo jich, pravda, mnoho – se staly političkami.
Ne snad, že by odpoutávání žen od plotny bylo v časech první republiky nějak obzvlášť překotné, ale přece jen probíhalo. Skončilo s koncem Československa.
Druhá republika vzala vdaným ženám právo pracovat ve státní správě, protektorát jim na rok odňal možnost politicky se organizovat. Protektorátní žena měla být především výkonným manažerem domácnosti, který umí z mála vytvořit mnoho.
Z potraviny na příděl se jen těžko dala vařit oblíbená česká biedermeierovská kuchyně, a tak se protektorátní ženské časopisy hemžily recepty na všelijaká zeleninová jídla, objevovaly se v nich výzvy ke zužitkování všeho, včetně slupek od brambor, a také návody na přešívání oděvů.
Ženy byly přitom čím dál častěji nuceně posílány do výroby, jejich úděl proto nebyl v žádném případě snadný. Jak ale připomíná historička Radka Šustrová, protektorát přesto bývá vykreslován jako období mužů.
Související
-
Jak vypadal běžný život v Praze za nacistické okupace? Lístků dost, ale jídla málo, vzpomínal voják
Běžný život v Praze. Co to vlastně znamenalo za nacistické okupace? Na dobu vzpomínal v roce 1942 a vysílání BBC voják Antonín.
-
Gabriela Preissová oslavila 80. Bilanční narozeninový rozhovor s ní natočili v roce 1942
Odkaz kdysi známé autorky divadelních her Gabriely Preissové dnes asi nejvíc zaznívá v opeře Leoše Janáčka Její pastorkyňa. Tím se jedno z jejích dramat stalo nesmrtelným.
-
Sport za protektorátu jako ventil pro lidi. Vítězství nad Německem ale nebylo žádoucí
Sport často nahrazuje politiku. V našich dějinách najdeme mnoho příkladů. Tím nejznámějším jsou hokejové zápasy Československa se SSSR z jara 1969. Jak to bylo za války?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
