Ženský hlas je v telefonu v průměru méně srozumitelný, zjistili vědci

Vysílací pracoviště, dispečinky. Operátoři každý den hodiny poslouchají lidský hlas přes telefony, vysílačky a další technologie a důležité je, aby hlas slyšeli co nejkvalitněji.

„Když tu technologii používáte trvale, má to dopad na poslechové úsilí. Únava se během směny postupně kumuluje a může způsobit nedorozumění, špatnou srozumitelnost nebo i chybu při rozhodnutí,“ vysvětluje Jan Holub z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Čtěte také

Jen 15 vteřin nahraného hlasu stačí k tomu, aby software vytvořil jeho kopii, a zneužití. Vědci řeší, jak falšování zabránit

Čím vyšší hlas, tím více informací

Když pracujete jako operátor a komunikujete celý den s piloty, máte už jejich technickou hantýrku v uchu. Mužské hlášení ale i zkušený dispečer rozklíčuje při akustickém zkreslení o poznání snáz než stejnou informaci, kterou mu sděluje žena-pilotka.

Řada technologií totiž hůř přenáší výše položené hlasy. Starší systémy jako letecké vysílačky nepřenesou vyšší zvukové frekvence a rozdíl je jasně slyšitelný. Problém se ale v menší míře týká i novějších systémů, které zvuk posílají jako data.

„Tím, že je průměrný ženský hlas položený ve spektru výše, tak za jednotku času dokáže přenést více informace,“ vysvětluje expert. Čím výše položený hlas, tím je tedy datově náročnější ho přenést. Telefony a komunikační aplikace se ale snaží daty šetřit, a proto méně nebo více ubírají na kvalitě hlasu.

Méně srozumitelné všude na světě

Výše položené hlasy dopadnou při poslechových testech v průměru o něco hůř. Není to vždy poznat na první poslech a netýká se to každého hlasu, ale velké statistické průzkumy mají jasné výsledky.

Jedním z míst, kde by mohlo mít přeslechnutí fatální následky, je třeba operační centrum záchranné služby|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

„Principem všech testovacích metod je přehrávání předpřipravených zkreslených vzorků skupině lidí podle nějakých kritérií, aby to nebyli jenom studenti nebo jenom lidé s perfektním sluchem,“ popisuje Jan Holub. „Výsledky jsou vysoce opakovatelné přes různé laboratoře ve světě,“ dodává.

Moderní kodéry používané v mobilních sítích u vyšších hlasů podle Jana Holuba vykazují na stupnici 1 až 5 rozdíl 0,4 nebo 0,5. „Ve škole by to byl rozdíl mezi 1- a 2,“ přirovnává.

Spravedlnost pro uši

I takto relativně malý rozdíl ovšem může představovat problém pro lidi, kteří třeba v práci vyřizují jeden telefonát za druhým. Proč by měli být více unavení, když poslouchají ženské hlasy?

Evropský institut pro telekomunikační standardy (ETSI) proto díky výzkumům českých vědců sestavil nové doporučení, jak by se měly hlasové technologie testovat, aby byly ke všem hlasům spravedlivější.

Čtěte také

Hlasová syntéza: Naděje pro pacienty, kteří přišli o hlas, i oživení hlasů starých herců

„Komprese hlasu je vždycky jakýsi kompromis mezi kapacitou nebo množstvím dat a zjednodušením, kterého se dopustíme,“ shrnuje Jan Holub.

Ve hře je i gender

Ve světě současných technologií jsou totiž ženské a mužské hlasy citlivá otázka. Jakým hlasem má mluvit virtuální aplikace, ptala se před časem na konferenci o lidském faktoru ve výpočetní technice nizozemská vědkyně Susanne Tolmeijerová.

„Většina dnešních hlasových asistencí mluví buď výhradně, nebo v základním nastavení ženským hlasem. Podle UNESCO to ale podporuje škodlivé stereotypy,“ poznamenává.

Podle jiných výzkumů ovšem dobrovolníci vnímají žensky znějící hlasy jako lidštější, i když jimi mluví robot.