Zemědělcům v Ústeckém kraji i loni chyběl déšť a spodní voda

Podobné zkušenosti mají také zemědělci z Ústeckého kraje, ať už pěstují obilí, zeleninu, chmel nebo vinnou révu.

„Sucho špatný, voda taky špatný. Zemědělec asi nikdy nebude úplně spokojený,“ shrnuje počasí právě uplynulého roku Ivo Kadeřábek, ředitel zemědělské společnosti z Bohušovic nad Ohří, která pěstuje špenát, zelí nebo cukrovou řepu.

Zatímco v březnu a dubnu se z polí prášilo a sadba zasychala, říjen byl hodně mokrý.

„Sklízelo se to v ukrutných, nepříjemných podmínkách. Tím, jak pršelo, měla cukrovka hrozně nízkou cukernatost, takže nám cukrovar dělal velké srážky na nečistoty, a neměli jsme ani 16 % cukernatosti, takže nám dělal i srážky na cukr,“ dodává Kadeřábek.

Zemědělské družstvo Peruc pěstuje obiloviny. Loni se potýkalo hlavně s hraboši, kteří zlikvidovali velkou část úrody. Na počasí si předseda družstva Tomáš Jonáš nestěžuje.

„Byl suchý leden a byl suchý duben, jinak byly v podstatě všechny měsíce průměrné nebo nadprůměrné. Zatím, bez prosince, máme úhrn nějakých 508 milimetrů, což je pro nás dobrá vláha,“ vysvětluje Jonáš.

Závěr roku už byl horší. Pole potřebují sníh nebo aspoň déšť. „Začíná sucho. Na poli to nepoznáte, protože ta půda tu vláhu nevstřebává a vy si, když půjdete na pole, zablátíte boty – není ale mokro,“ dodává Jonáš.

Spodní vláha chybí chmelu i vinné révě

Spodní vláha totiž stále chybí. „Ty spodní vody vlastně nejsou. Chmel má hluboké kořeny. Na povrchu nějaká voda byla, vespod ale stále ten deficit je,“ shrnuje Josef Fric.

Jeho chmelnice v Ročově stojí na opuce a ve srážkovém stínu. Jarní deště přinesly chmelu dobrý základ, ale už mu nesvědčil studený červenec a suchý srpen.

Sucho bylo i na Mostecku. To je zkušenost vinařů z Chrámců, v čele s Kateřinou Kreisinger.

„My jsme tady vůbec neměli plíseň révovou, ale plíseň šedou, protože tu bylo dost sucho,“ konstatuje Kateřina Kreisinger.

Vláha ale dlouhodobě chybí při jarní výsadbě. „S tím se dost potýkáme, protože nejsme schopni révu dosadit – vždycky nám na jaře uschne,“ doplňuje Kreisinger.

V Ústeckém kraji v roce 2020 pršelo víc než v předchozích letech, ale kvůli zvyšující se teplotě se voda víc vypařuje.