Zbyněk Roušar – voják i komunista, který pomohl Mašínům utéct za hranice, rodák z Panenského Týnce
Otevřeně se hlásil ke komunistickým idejím, pak ale pomáhal Mašínům utéct za hranice. Zbyněk Roušar prožil obtížný a nejednoznačný život.
Narodil se v roce 1908 v Panenském Týnci na Lounsku. Vystudoval reálku a vojenskou akademii.
Jako důstojník československé armády odešel v roce 1939 do exilu, aby se připojil k zahraničními odboji. V RAF se měl stát navigátorem, ale sloužil tu jen krátce. Nakonec byl kvůli konfliktům s nadřízenými přeřazen k dělostřelectvu.
Potom přestoupil k francouzským leteckým silám a působil v Africe.
Hned po skončení 2. světové války vstoupil do KSČ. Pracoval jako repatriační důstojník v Hamburku. V roce 1948 byl ustanoven československým konzulem v Kongu.
O tři roky později ale doplatil na režimní čistky v diplomacii. Skončil jako dělník v chomutovském podniku Meva.
V této době se seznámil s matkou bratří Mašínů Zdenkou. Byl jí blízkým partnerem a postupně získal důvěru celé rodiny. Mašínové mu svěřili peníze získané přepadením vozu s výplatami pro podnik Kovolis. Roušar se pak v roce 1953 podílel i na jejich útěku.
Podle některých pramenů poskytl skupině také finanční prostředky uložené v Belgii.
Zbyněk Roušar byl zatčen 26. listopadu 1953. Odsoudili ho na doživotí. Na svobodu se však dostal už v polovině 60. let.
V Poděbradech žil u své sestry. Rodinu Mašínů už nikdy nekontaktoval. Zemřel v roce 1979.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.