Zbiroh: Zámek na skále z jaspisu

24. září 2005

Městečko Zbiroh leží na rozhraní brdských lesů a chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Nad ním se tyčí zbirožský zámek, donedávna utajovaný a veřejnosti nepřístupný.

Založen byl na počátku 13. století a během let patřil mimo jiné Rožmberkům, Kolovratům, Lobkovicům a také královské komoře. Roku 1868 koupil zbirožský zámek pruský "král železnic" Strossberg, který jej důkladně přestavěl. Jeho dalšími majiteli byli Colloredo-Mansfeldové. Příliš v něm však nebydleli a zámek raději pronajímali. Dlouho v něm žil například malíř Alfons Mucha, který ve velkém sále namaloval svou slavnou Slovanskou epopej. V roce 1943 zbirožský zámek zabrali Němci a dva roky v něm sídlil štáb SS. Říká se, že na zámku bylo tajné středisko sledování rádiového provozu, jehož zařízení odposlouchávala celý svět. Zámek totiž stojí na buližníkové skále prorostlé jaspisem a jak Němci za války objevili, krystaly tohoto polodrahokamu dokonale odráží rádiové vlny. Těchto jaspisových "zesilovačů" po válce využila i československá armáda, jež na zámku vystřídala německé vojáky. Na Zbirohu stál nějakou dobu pověstný radiolokátor Tamara, který dokázal odhalit i americké "neviditelné" bombardéry. Začátkem 90. let byl zámek ve Zbirohu vrácen Colloredo-Mansfeldům, kteří ho prodali zpátky armádě. Ta však zámek brzy opustila a chátrající objekt se nakonec stal majetkem města. Od něj ho odkoupila soukromá firma, která začala s jeho nákladnou rekonstrukcí. Opravdu je co opravovat. A také je co zkoumat.
Pohnutá historie zámku dala totiž vzniknout spoustě tajemných prostor. Pod zámkem je hustá síť chodeb a kobek, ve kterých byli například vězněni čeští páni, popravení později při Staroměstské exekuci. Vstupy do podzemního labyrintu jsou však na mnoha místech zazděné silnou vrstvou železobetonu. Toto důkladné dílo esesáků na některých místech neprorazil ani šestimetrový vrták. Nikdo neví, co se za betonovými "špunty" skrývá. Nedá se však vyloučit, že to jsou jen zábrany proti nevítaným návštěvníkům. Podobně přepažili Němci z neznámých důvodů zhruba v polovině i historickou studnu, snad ze 13. století, hlubokou 164 metry. Už v roce 1965 v ní našli vojenští potápěči dřevěnou bednu. Co bylo jejím obsahem, oficiálně není známo - snad to byly spisy zbirožské SS. Podobné dokumenty totiž ve studni nacházejí i dnešní výzkumníci. Ti z ní zatím vyvezli deset metrů navážky a k samotné přepážce se ještě nedostali. Zato zjistili, že nacisté před útěkem ze zámku naházeli do studny bedny plné historických zbraní v naolejovaných pilinách. Zasypali je hlínou a odpadem a na ten pak svrhli bedny se spisy. Úklid pojistili tím, že do studny hodili čtyři ruční granáty, jejichž rukojeti se v ní našly také. Dílo zkázy dokonali vojáci československé armády, když do až dosud suché studny svedli odpad z nádvoří zámku, který fungoval jako kasárna.
Od letošního června je zámek ve Zbirohu konečně přístupný i veřejnosti. Do prohlídkového okruhu by měla být časem zařazena také unikátní studna, kterou noví majitelé hodlají pro zvýšení celkového dojmu po jejím vyčištění osvětlit. Nálezy ze studny chtějí rekonstruovat a vystavit.
Co všechno to bude? To je zatím tajemství, které zná jen studna sama.

Frederik Velinský

Pramen:
www.zbiroh.com

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.