Zastánce spolupráce Čechů a Němců ve společném státě, agrárník a ministr československé vlády Franz Spina se narodil na Hřebečsku
Ve výročí týdne si připomínáme historika a politika Franze Spinu. Narodil se 5. října 1868 v rodině sedláka a řezníka v Trnávce na Hřebečsku.
Po gymnáziu vystudoval na univerzitách ve Vídni a Praze germanistiku, slavistiku, českou filozofii a filologii. Poté vyučoval na gymnáziu v Moravské Třebové a dalších školách. Od roku 1906 působil v Praze, kde učil na gymnáziu a na německé univerzitě přednášel jako soukromý docent. Později se stal profesorem české řeči a literatury a podílel se na vydávání časopisů Slawische Rundchau a Germanoslavica.
Po vzniku Československa se Franz Spina zapojil do německého agrárního hnutí. Tento politický proud, stejně jako Franz Spina, podporoval spolupráci Němců a Čechů ve společném státě.
Spina se dostal do čela Svazu zemědělců/Bund der Landwirte. Byl zvolen poslancem a ve sněmovně zasedal až do roku 1938. V roce 1926 byl za německé agrárníky jmenován do vlády Antonína Švehly. Spolu s německými sociálními demokraty a křesťansko-sociální stranou se podílel jako ministr na všech vládách až do roku 1938.
Nejdříve zastával funkci ministra veřejných prací, v dalších letech ministra zdravotnictví a tělovýchovy a v posledním období byl ministrem bez portfeje. V německé agrární straně zastával funkci místopředsedy a v letech 1925 až 1936 předsedy strany.
Byl odpůrcem Henleinovců – po nuceném rozpuštění německé agrární strany v roce 1938 se Spina vzdal všech politických funkcí. I přes to, že se uchýlil do ústraní, stal se cílem nenávistné kampaně ze strany Henleinovců, která mu podlomila zdraví.
Franz Spina zemřel 17. září 1938. Přesto, že byl doživotním zastáncem pokojného česko-německé spolupráce, je v širší veřejnosti prakticky neznámý. Před 20 lety byl neúspěšně navržen na české státní vyznamenání.
Im Jubiläum der Woche gedenken wir des Historikers und Politikers Franz Spina. Spina wurde am 5. Oktober 1868 in der Familie eines Bauern und eines Metzgers in Markt Türnau im Schönhengstgau geboren. Nach dem Abitur studierte er Germanistik, Slavistik, tschechische Philosophie und Philologie an den Universitäten in Wien und Prag. Anschließend unterrichtete er am Gymnasium in Mährisch Trübau und auch an anderen Schulen. Ab 1906 arbeitete er in Prag, wo er an einem Gymnasium unterrichtete und als Privatdozent an der deutschen Universität lehrte. Später wurde er Professor für tschechische Sprache und Literatur und beteiligte sich an der Herausgabe der Zeitschriften Slawische Rundschau und Germanoslavica.
Nach der Gründung der Tschechoslowakei schloss sich Franz Spina der deutschen Agrarbewegung an. Diese politische Strömung unterstützte wie Franz Spina die Zusammenarbeit von Deutschen und Tschechen in einem gemeinsamen Staat. Spina wurde Vorsitzender des Bundes der Landwirte. Er wurde zum Abgeordneten gewählt und saß bis 1938 im Unterhaus. 1926 wurde er im Namen der deutschen Agrarier in die Regierung von Antonín Švehla berufen. Zusammen mit den deutschen Sozialdemokraten und der Christlich-Sozialen Partei beteiligte er sich als Minister an allen Regierungen bis 1938. Er bekleidete zunächst das Amt des Ministers für öffentliche Arbeiten, in den folgenden Jahren das Amt des Ministers für Gesundheit und Sport und in der letzten Periode war er ein Minister ohne Geschäftsbereich. In der Deutschen Agrarpartei war er stellvertretender Vorsitzender und von 1925 bis 1936 Parteivorsitzender.
Im Gegensatz zu den Henleins und der erzwungenen Auflösung der Deutschen Agrarpartei im Jahr 1938 verzichtete Spina auf alle politischen Ämter. Trotz seines Rückzugs wurde er zum Ziel einer Hasskampagne der Henleins, die seine Gesundheit beeinträchtigte. Franz Spina starb am 17. September 1938. Obwohl er ein Leben lang ein Verfechter der friedlichen tschechisch-deutschen Zusammenarbeit war, ist er der breiten Öffentlichkeit nahezu unbekannt. Vor zwanzig Jahren wurde er erfolglos für einen tschechischen Staatspreis nominiert.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.