Záměr Ústeckého kraje zřídit záchytku vítají strážníci i lékaři

O těch, kteří v hospodě přeberou a nejsou schopni dojít domů, vědí ústečtí strážníci své, říká zástupce ředitele městské policie Jan Novotný.

„Buď ho rozchodí, aby byl soběstačný a mohl se nějak dopravit domů. Anebo v případě, že se jim to nepodaří, bohužel musejí volat záchrannou službu, která toho člověka musí odvézt do nemocnice.“

Jen v té ústecké loni skončilo 745 opilců a letos už jich je podle primářky pohotovosti Jany Bednářové taky pěkná řádka.

„Za letošní rok už máme 120 pacientů, dá-li se to tak nazvat. V naprosté většině jsou pouze opilí nebo tam jsou drobné oděrky, které nevyžadují vůbec nic. Někteří jsou agresivní i tak, že musíme volat policii a ta tu pak asistuje třeba i dvě hodiny. Snažíme se nějak toho člověka zklidnit, aby nedošlo k napadení nebo aby nakonec neublížil i sám sobě,“ popisuje Bednářová.

Byl napaden i personál, dokonce si to pak vyžádalo pracovní neschopnost u některých sestřiček. Proto mají na pohotovosti možnost pacienty připoutat.

„Máme tu možnost, ale někdy je problém poprat se se stokilovým chlapem, který je agresivní. Nehledě na to, že nám občas ničí buď postel, kurty nebo vybavení místnosti, kterou pro opilce máme.“

Opilci z celého kraje končili do roku 2001 v bílinské nemocnici na záchytce. I tam si současné vedení kraje může vzít inspiraci, jak by to mohlo vypadat.

„Zhruba 12 lůžek, dvě síťová lůžka a tři izolace. Počet zachycených se pohyboval nad jeden tisíc ročně,“ vzpomíná tehdejší ekonomický náměstek nemocnice Richard Hazdra.

Zkušenosti a nápady může brát kraj v ostatních regionech. Nejvíc záchytek - po čtyřech - jich je ve středních Čechách a na severní Moravě. Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček by chtěl vzhledem k rozloze regionu dvě záchytky, a to nejlépe v krajských nemocnicích.

„Pokud by se to vůbec podařilo, tak si myslím, že jedna v Mostě a druhá třeba v Ústí nebo v Děčíně, někde tady na té straně.“

Provoz záchytek platí nebo na něj přispívají kraje

Jednotlivé kraje provoz záchytek buď platí celý, nebo na něj přispívají. Stojí je to od dvou do osmi milionů ročně. Sousední Liberecký kraj, kde je záchytka od ledna, počítá se čtyřmi miliony. Za tu dobu už tam skončilo 70 lidí a také oni musí podle mluvčí liberecké nemocnice Věry Dentonové platit.

„Za pobyt na záchytné stanici zaplatilo 30 % klientů, jeden pobyt stojí tři a půl tisíce.“

V ostatních krajích se poplatek pohybuje od šesti set korun do osmi a půl tisíce - i tam ho ale zaplatí jen třetina z nich. Když budou opilci končit na záchytce místo v běžných odděleních nemocnic, uvolní se ruce i čas záchranářům i lékařům. A podle primářky ústecké pohotovosti si určitě oddechnou i běžní pacienti.

„Jestliže tam řvou a zvrací, určitě to není ku prospěchu těžce nemocným lidem.“

Vedení Ústeckého kraje chce mít konkrétní návrhy na místa a financování záchytek do konce září. Pokud budou souhlasit zastupitelé, mohly by začít fungovat za rok.