Zámek v Benešově nad Ploučnicí je ukázkou saské renesance. Tvoří ho celkem sedm objektů
Benešov nad Ploučnicí najdete v Ústeckém kraji asi deset kilometrů od Děčína směrem na Českou Lípu. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou. Zámecké budovy vznikaly postupně. Začalo se stavbou horního zámku v letech 1522 až 1524. V letech 1540 až 1544 byl pak postaven dolní zámek. Jako poslední vznikl kolem roku 1578 Wolfův palác.
Zámecký areál v Benešově nad Ploučnicí tvoří celkem sedm objektů. V prostorách horního zámku se nachází bývalá hospodářská budova. V Zámecké ulici směrem ke kostelu stojí Balamský dům, kde sídlí současná správa zámku, a Konojedský dům, který sloužil jako vdovské sídlo a později jako špitál.
Zámecký komplex je jedinečnou ukázkou architektury z období přerodu vladislavské gotiky a renesance, tak zvané saské renesance. Řadí se mezi nejvýznamnější dochované památky České republiky. Uvnitř tří veřejnosti zpřístupněných zámků se nachází bohatě vybavená dobová expozice mapující život zdejší šlechty.
Můžete si vybrat ze tří prohlídkových okruhů. Prvním okruhem je Horní zámek. Čeká vás komentovaná prohlídka o historii zámku a jeho majitelích, ukázka dobově vybavených interiérů: slavnostní sál, pánský salonek, pánská pracovna, kapucínská jizba, ukázka renesančních a barokních stropů, maleb, epitafů, kamen a krbu.
Druhým okruhem je Dolní zámek. Ten nabízí ukázku dobového bydlení šlechty. Uvidíte jídelnu, černou kuchyni, kvelby, ložnice, taneční sál, přijímací kancelář i zámeckou a loveckou zbrojnici.
Třetím okruhem je Wolfův palác, ve kterém se nachází nekomentovaná výstavní expozice představující historické hodiny a také rytiny německého mědirytce, malíře a kreslíře z 18. století Johanna Eliase Ridingera. Wolfův palác je možné navštívit pouze v období letních prázdnin, a to vždy jen společně s prohlídkou Dolního zámku, nikoli samostatně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
