Zámecké sady Chrámce pěstují staré odrůdy ovocných stromů. Z jejich plodů pak vyrábějí džemy i pálenky
„S pálenkou je to jako s fotbalem – někdo fandí meruňkovici, jiný Slávii,“ říká Jiří Syrovátka ze Zámeckých sadů Chrámce. Na 100 hektarech pěstují v sadech pouze vlastní ovoce v certifikované biokvalitě – zrají tam švestky, jablka, třešně, višně, mirabelky, největší jsou ale hruškové sady.
Z vypěstovaného ovoce pak vyrábějí všechno, co se z něj dělat dá – od sušeného ovoce přes džemy a mošty až po pálenky.
Zámecké sady Chrámce patří mezi poslední tři sadaře v Českém středohoří. Soustředí se na staré odrůdy, spjaté s krajem – ty bývají méně nemocné, s větší biologickou rovnováhou. Tyto odrůdy si také sami množí.
V roce 1993 dostali v restituci zpátky sady, ale ne zámek. „Generace mé rodiny vždy měla co do činění se zemědělstvím,“ vypráví Jiří Syrovátka a pokračuje: „Tady vždycky byly sady, dokonce i lihovar. V době po sametové revoluci sady neplodily, vše bylo zdevastované. Začínali jsme v podstatě od nuly. Snažíme se vše zvelebit a předávat dál. Nejdříve jsme ovoce pěstovali a prodávali, postupně jsme zahájili výrobu džemů a moštů. A od roku 2003 pálíme.“
Pálenky nějakou dobu testovali, aby byly co nejlepší. Nepustí ven nic, co jim nechutná. Ne každá odrůda švestky nebo meruňky se ale na pálenku hodí. A na meruňkovou pálenku se pak čeká i tři čtyři roky.
Co si v Chrámcích dáte a jinde ne?
„Každý rok máme několik druhů hruškových pálenek – tři až deset podle sklizně. Roli hraje zralost, poměr cukru atd. Kritéria jsou různá. Můj favorit není jeden. Záleží, jestli je teplo nebo zima. Skvělé jsou hruškovice ze zimních a podzimních odrůd. Chuť je komplexnější, krásně to voní, není to jen sladké. Top je teď kdoulová pálenka, protože máme konečně vlastní kdoule,“ odpovídá Jiří Syrovátka.
Základem je podle něj dobře vést zákvas a v pravou chvíli pak pálit. V Chrámcích vypalují dřevem. Dvakrát destilovat stačí. Jiří Syrovátka není zastánce třetí destilace – ztrácí se podle něj při ní aroma a chuť.
Co je jedinečné v Zámeckých sadech Chrámce, že mají uzavřený okruh. Co si vypěstují, to vypálí. A certifikace BIO pro ně znamená, že to je příjemný přístup k přírodě – čím méně zásahů do přírody, tím lépe. Ovoce je pak kvalitnější, protože čím méně jsou stromy stresované, tím chutnější ovoce plodí.
Související
-
Z plodů planiky se dělají bonbóny, povidla i domácí pálenky
Planice se říká také jahodový strom nebo jahodový keř. Je užitečná jak svými plody, tak i tvrdým a ohebným dřevem.
-
Meruňková bublanina
Začíná meruňkobraní a jestli nestíháte jíst a zavářet, upečte si taky bublaninu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka