Zájem firem o práci vězňů stoupá. Většina odsouzených z věznice ve Všehrdech pracuje venku

„Rok a půl jsem na třídící lince, kde házím materiál na pás. PET láhve, igelity…“ říká Martin, kterého práce na skládce podle jeho slov baví.

Spolu s ním vybírá plasty z navezené hromady odpadu Honza. Sem na Celio dojíždí teprve tři měsíce. Chce získat pracovní návyky, a jak sám říká, pracovat mimo věznici je lepší, než trávit čas za mřížemi: „Hlavní je naučit se pracovní řád pro venek. Je to lepší než být na baráku prostě.“

Na skládce Celio u Litvínova ještě nedávno pracovalo 12 odsouzených, zaměstnavatel je s nimi ale tak spokojen, že si vyžádal další dva.

„Pracují ve všech třech provozech – na třídící lince, na provozu pro úpravu i na provozu skládky,“ popisuje pracovní zařazení vězňů vedoucí provozu skládky Beno Macík. Kromě toho, že má jistotu, že dodávka každý den doveze odsouzené na pracovní směnu včas, je zaměstnávání vězňů pro firmu i ekonomicky výhodné.

Na skládce Celio pracují také vězni|foto: Jan Beneš

Podle webových stránek Generálního ředitelství vězeňské služby se počty vězňů pracujících mimo věznice rok od roku zvyšují. Na počátku října takto pracovalo více než 60 % vězňů. Ve srovnání s rokem 2011 je to 10% nárůst. Ve Všehrdech na Mostecku dokonce stabilně pracuje až 80 % odsouzených.

„Vězni mají zájem pracovat. Máme víc než 200 vězňů, kteří vyjíždějí ven pracovat. Dlouhodobě se naše věznice drží na standardu 70 až 80 % zaměstnaných,“ říká mluvčí věznice Bronislava Vetešníková.

Firem, které by vězně zaměstnali, přibývá: „Zájem je veliký, protože je dnes nedostatek pracovních sil. A pro odsouzené je to změna – dostanou se ven z věznice a mohou si vydělat nějaké peníze,“ doplňuje Vetešníková.

Někteří, například jako Martin a Honza, kteří tady třídí odpad, si ale moc peněz nevydělají. Musí totiž splácet vysoké dluhy. Přesto možnost pracovat mimo věznici vítají.