Záhadné skalní otvory v Súdánu jsou součástí pravěkých obydlí, tvrdí čeští archeologové
Čeští egyptologové slaví jeden úspěch za druhým. O jejich novém objevu, který byl publikován v prestižním archeologickém vědeckém časopisu Antiquity, hovořila v Magazínu Leonardo archeoložka Lenka Varadzinová z Českého egyptologického ústavu.
„Vedu výzkum situovaný do oblasti 6. nilského kataraktu, asi 80 km od hlavního města Súdánu. Tento výzkum nemá nic společného se starověkým Egyptem, ale je zaměřen na pravěké osídlení této oblasti,“ uvedla badatelka.
Její tým během výzkumu v pohoří Sabaloka věnoval větší část pozornosti lokalitě Sfinga, což je skalnatý kopec nacházející se 4 kilometry od řeky Nil. Českým archeologům se v této lokalitě podařilo zachytit pohřebiště kultury lovců-sběračů z období 6. až 9. století před Kristem a pozůstatky osídlení ze stejného období.
„Časopis Antiquity je nejprestižnější z archeologických časopisů. Těžko by se nám podařilo uspět v tomto časopise, kdybychom publikovali jen výsledky výzkumu původního osídlení. Když jsme ale prezentovali hypotetickou rekonstrukci těchto obydlí, zaujali jsme.“
„Během prací v letech 2011 až 2014 jsme si při odkrývání pohřebiště všímali i toho, co se nachází nad povrchem. Archeologové směřují své pohledy většinou dolů, ale občas je potřeba podívat se i nahoru,“ připomněla Varadzinová.
Tato lokalita je obklopena skalami, a v nich čeští archeologové objevili pravidelné otvory. Vědci se domnívají, že tyto otvory jsou dílem člověka, o čemž prý svědčí jejich pravidelnost. „Mají stejný průměr, napočítali jsme jich celkem 33, objevují se v pěti skupinách. Průměr ústí otvoru je 4 až 4,5 centimetru, jejich hloubka je až 50 cm a tento vývrt je víceméně válcový.“
Po konzultaci s geology archeologové rozhodli, že nejde o výsledek přírodních procesů. „A přišli jsme s teorií, že tyto vývrty byly vytvořeny lidmi a mohly sloužit jako součást obydlí.“
Varadzinová v literatuře dohledala lokality, kde se tyto otvory vyskytují v podobném uspořádání. „Kolegové ze zahraničí nám také poslali fotografie, ze kterých můžeme usuzovat, že šlo o obecnější jev. Antiquity na této hypotetické rekonstrukci zaujalo to, že to je docela triviální doklad, ale může mít dalekosáhlé implikace pro poznávání života v minulosti.“
Velmi často se nedochovají pozůstatky obydlí. „V lokalitě Sfinga byla velká část uloženin odváta během tisíců let, kdy lokalita nebyla osídlena. Na povrchu máme řadu artefaktů, které nedokážeme dát dohromady. Když nemáme podpovrchovou informaci, tak můžeme aspoň pracovat s tou nadzemní. A to je naprosto úžasné, a to zaujalo časopis Antiquity.“
„Článek jsme dali dohromady s mým manželem Ladislavem Varadzinem, velkou část udělal i Jan Pacina z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který dal dohromady 3D modely skalisek, do nichž se mohla celá rekonstrukce umístit,“ popsala další český úspěch archeoložka Lenka Varadzinová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.