Za temnou hmotou, planetkami i výbuchy supernov: nová observatoř v Chile a americká houba na Pálavě

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak na tom je naše populace ohrožených sýčků obecných, přiblížíme vám, jak by podle brněnských vědců měly vypadat kávové plantáže v čase klimatických změn, povíme si o projektu českých a německých geofyziků, kteří se věnují zemětřesením v západních Čechách a německém Vogtlandu, zmíníme se o objevu dalších dosud neznámých geoglyfů na planině Nazca v Peru a představíme přístroj brněnských firem, který by měl na sondě EnVision letět k Venuši.

Nová Observatoř Very Rubin a její cíle

Pohled do kupy galaxií v Panně|foto:NSF–DOE Vera C. Rubin Observatory, CC BY 4.0, ©

Od letošního roku sleduje noční oblohu jižní polokoule nový a největší přehlídkový dalekohled světa. Na činnosti Observatoře Very Rubin v chilských Andách mají významný podíl také čeští odborníci. O konstrukci a technických parametrech tohoto unikátního přístroje jsme si minulý týden povídali se softwarovým inženýrem a členem řídícího týmu Observatoře Petrem Kubánkem. Připomeňme alespoň to nejdůležitější: dalekohled má zrcadlo o průměru 8,4 metru a je vybaven největší digitální kamerou jaká kdy byla postavena: má rozlišení 3,2 gigapixelu a je schopna za tři až čtyři noci nasnímat celou pozorovatelnou oblohu.

Oblaka plynu a prachu v mlhovinách Trifid a Laguna v souhvězdí Střelce|foto:NSF–DOE Vera C. Rubin Observatory, CC BY 4.0, ©

Jak už jsme řekli, jde o přehlídkový dalekohled, to znamená, že bude postupně vytvářet další a další celooblohové snímky a jednotlivým nalezeným objektům se nebude sám detailněji věnovat. Data, která získá, se po zpracování dají k dispozici vědcům pro případná další bádání a pozorování na jiných observatořích kdekoliv na světě. Observatoř Very Rubin by měla pracovat a snímat oblohu minimálně deset let. Očekává se, že se díky ní vědci dostanou k mnoha novým, třeba i velmi zásadním objevům.

Observatoř Very Rubin v Chile je vybavena největším přehlídkovým dalekohledem současnosti|foto:RubinObs/NSF/DOE/NOIRLab/SLAC/AURA/W. O'Mullane, CC BY 4.0, ©

Čí jméno nová observatoř v Chile nese? Kdo byla Vera Rubin? To nám prozradil astrofyzik Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze a český zástupce v radě Observatoře. V jakých oblastech výzkumu vesmíru mohou být její data k užitku? Jak se na zpracování a interpretaci dat, získaných Observatoří Very Rubin budou nebo mohou podílet čeští vědci?

Dobře ukrytá americká seslička na Pálavě

Na Milovické stráni na Pálavě roste podzemní houba Sedecula pulvinata, jejíž český název zní přímo pohádkově – seslička poduškovitá. Donedávna to nikdo netušil a nikoho ani nenapadlo na Pálavě tuhle houbu hledat. Profesionální mykologové si byli jisti, že roste pouze v Severní Americe, a i tam je vzácná.

Seslička poduškovitá|foto:AV ČR

Pak se však na naše odborníky obrátil amatérský mykolog Slavomír Valda, aby mu poradili, co že to našel za neobvyklou houbu, s níž si tak trochu neví rady. Následovalo detektivní pátrání, které trvalo přes 10 let. Výsledek byl překvapivý: na jižní Moravě se opravdu našla americká houba. Možná se vyskytuje i jinde v Evropě. Není to první a jistě ani poslední objev mykologů-amatérů, z nichž mnozí jsou u svých profesionálních kolegů ve velké vážnosti.

Sesličku poduškovitou, vzácný objev z Pálavy, nám před rokem představil Miroslav Kolařík, vedoucí Laboratoře genetiky a metabolismu hub Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Seznámil nás také s houbovými databázemi, včetně databáze GlobalFungi, postavené na datech tzv. environmentální DNA, a snažili jsme se také zdůraznit významný podíl občanské vědy na nových objevech v mykologii. Poslechněte si reprízu rozhovoru ze září 2024.