Za největší kulovou hvězdokupou oblohy i meteory z Lyrid: Procházka dubnovou oblohou

Dubnová obloha rýsuje mimo jiné nám dobře známý orientační obrazec – tzv. jarní trojúhelník, který tvoří jasné hvězdy Regulus ve Lvu, modravá Spica v Panně a oranžový Arktur v Pastýři. Nad hlavou téměř v zenitu máme Velký vůz, tedy menší část souhvězdí Velké Medvědice. Pod ním najdeme Honicí psy, a ještě níž a zároveň nad Pannou shluk slabších hvězd zvaný Vlasy Bereniky.

Regulus, hvězda ze souhvězdí Lva|foto:Fotobanka Profimedia

Hvězdy a objekty hlubokého vesmíru

Další seskupení můžeme vyhledat pomocí mapy – dobře poslouží nejen její papírová verze, ale i praktičtější digitální mapa v podobě mobilní aplikace. Možností je spousta; stáhněte si takovou, která vám bude vyhovovat nejlépe. Pozor, některé jsou zdarma, za jiné – mnohdy podrobnější a dokonalejší, si však zaplatíte. Pokud s sebou vezmete triedr, může to váš zážitek z pozorování ještě umocnit a rozšířit třeba o objekty hlubokého vesmíru.

Loni jsem doporučoval spirální Vírovou galaxii M51 pod ojí Velkého vozu, dalším vhodným objektem pro dalekohled může být Omega Centauri (NGC 5139), což je nejjasnější a největší kulová hvězdokupa na obloze. Je od nás asi 16,5 tisíce světelných let a vidíme ji i pouhým okem jako hvězdu 4. magnitudy. Obsahuje několik milionů hvězd a na obloze zabírá plochu asi dvakrát větší než Měsíc.

Omega Centauri (NGC 5139), nejjasnější a největší kulová hvězdokupa na obloze|foto:Shutterstock

Planety, konjunkce a konstelace

V březnu jsme ze sedmi planet neviděli tři. Duben je na tom podstatně lépe: kromě Neptunu uvidíme všechny. Merkur bude v druhé polovině měsíce večer nad severozápadním obzorem, Venuši, Mars i Saturn najdete ráno nízko nad jihovýchodním obzorem a Jupiter, který v březnu na obloze chyběl, vykoukne ke konci měsíce ráno nízko nad východem. Uran uvidíme (samozřejmě dalekohledem) v první půlce dubna nad západním obzorem.

Letošní duben je sice nabitý konjunkcemi Měsíce, hvězd a planet; bohužel téměř všechny se odehrávají za „bílého dne“. Některé ale vytvoří ještě za tmy pěkná seskupení. Třeba 5. dubna brzy ráno uvidíme nízko nad jihovýchodním obzorem konstelaci Marsu, Saturnu a Venuše. Mezi 24. až 28. dubnem k ránu bude Měsíc postupně procházet kolem seskupení Saturnu, Marsu, Venuše a Jupiteru.

Meteory z roje Lyrid prolétají nad zbytkem obelisku ve Stoke Parku v anglickém Bristolu|foto:Shutterstock

Drobky z komety Thatcher

Z úkazů nesmím opomenout maximum meteorického roje Lyrid, které letos vychází na 22. dubna ve 21 hodin SELČ. Lyridy jsou částice dlouhoperiodické komety C/1861 G1 (Thatcher), které zůstaly po jejím průletu kolem Slunce. Pro zajímavost – oběžná dráha této komety je asi 415 let a její návrat se tedy očekává někdy kolem roku 2283. Země se s jejími částicemi v tomto období setkává každoročně, do zemské atmosféry vstupují rychlostí kolem 50 km/s. Četnost sice není velká – letos ji astronomové odhadli na 18 meteorů za hodinu, ale tento roj už v minulosti několikrát překvapil. Mezi malými meteory někdy zazáří i mimořádně jasné meteory – tzv. bolidy, které dokážou osvítit téměř celou oblohu.

Tradice velí na závěr nevynechat ani fáze našeho nejbližšího vesmírného souseda. Nov vychází na 1. dubna, 9. dubna nastane první čtvrť, úplněk 16. dubna a v poslední čtvrti se Měsíc ocitne 23. dubna. Nov si pak Měsíc zopakuje ještě 30. dubna, takže nám během jednoho měsíce předvede kompletně všechny své fáze. Přejeme vám krásné jarní dny a ničím nerušenou podívanou!