Yvetta Hlaváčová - plavkyně - světová rekordmanka

Eva Bucharová, moderátorka: Dobrý den vám z Českého rozhlasu Sever přeje Eva Bucharová. Dnes dopoledne si budu povídat s plavkyní Yvettou Hlaváčovou, která byla letos uvedena do mezinárodní plavecké Síně slávy ve Spojených státech amerických - Hall of Fame. Yvetta drží světový rekord v přeplavání kanálu La Manche, byla jedinou českou účastnicí a zároveň medailistkou nejtěžšího a nejdelšího osmdesátiosmikilometrového závodu na řece Parana v Jižní Americe, vybojovala zlaté medaile v mnoha evropských a světových plaveckých závodech. Yvetta Hlaváčová je prostě ve vodě jako doma a já vám přeju, ať se vám její vyprávění dobře poslouchá.

Eva Bucharová, moderátorka: Hezký den z Českého rozhlasu Sever vám přeje Eva Bucharová. No, kdo je naším hostem, to už víte, to jsem říkala před písničkou. Já už Yvettu Hlaváčovou mohu pozdravit, už je tady u nás. Dobrý den.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Dobrý den.

Eva Bucharová, moderátorka: Yvetta Hlaváčová je dálková plavkyně, má za sebou spoustu úspěchů a samozřejmě, že dnes budeme o tom sportu, o tom plavání hodně mluvit, budeme mluvit o mořích, o řekách, o nové knížce chystané, taky o filmu, který se jmenuje Yvetta se vrací. Ale já se vás, Yvetto, úplně nejdříve ze všeho zeptám, je něco, v čem plavete?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: No, tak krom toho mýho plaveckýho života, tak mně docela nejde orientace. Já, já jsem schopná se ztratit úplně všude, aj, aj v té vodě.

Eva Bucharová, moderátorka: Já si myslím, že v tomhle vám určitě spousta posluchaček rozumí. Já vám také rozumím s tou orientací, že je to problém. A jak se můžete ztratit ve vodě?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: No, to byste se divila. Já jsem dokonce trhla rekord, kdy mne dvakrát diskvalifikovali na mistrovství světa, protože jsem ze špatné strajky obeplavala bojku. Měla být zprava, já jsem jim obeplavala zleva, že jo a teďko na mne křičeli, jakože to je blbě, ať se vrátím, tak jsem to zase obeplavala z druhé strany, zase nebyli spokojeni, tak říkám, tak co už jako chcete? Třetí stranu už to nemá, tak prostě jsme se nějak nepohodli, tak mne diskvalifikovali a už mně dali takovej ten jako mindrák, ježíšmajra, co když zase to zvorám a vždyť jsem to udělala ze dvou stran a všechno bylo špatně, tak už jsem z toho měla fakt takovej strach a když druhej den jsem plavala další závod, tak před finišem byla poslední bojka. Říkám, dobrý, tak to už je poslední a teď jsem si říkala, no, jo, ale tak, ježímajra, tak z který strany, zprava nebo zleva? A pak jsem si říkala, no, tak já to radši vezmu z té delší strany, aby, kdyby náhodou to bylo blbě, tak aby mně neřekli, že jsem si to chtěla zkrátit, tak jsem to vzala z tý delší strany a bylo to blbě, že jo, takže mne zase diskvalifikovali.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak to byla veselá příhoda ne z natáčení, ale z plavání od Yvetty Hlaváčové. No a my s ní samozřejmě po písničce budeme mluvit o asi zatím největším úspěchu Yvetty Hlaváčové, alespoň, co já si myslím, a to je přeplavání kanálu La Manche.

Eva Bucharová, moderátorka: Hostem Českého rozhlasu Sever je dálková plavkyně Yvetta Hlaváčová a já vím, že vy plavete v řekách, plavete i v mořích. Která ta voda vám tak víc sedí? Kde je to lepší to plavání pro vás? Jestli se to dá vůbec porovnat.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Určitě jo, protože samozřejmě jsou řeky, jsou jezera, jsou kanály a je moře a oceán a všechno je úplně jiný a nejhorší je asi ten oceán a pro mne nejlepší je jezero, kde je klidná sladká voda.

Eva Bucharová, moderátorka: Hm, tak těch je v naší republice celkem výběr.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: No, v České republice to určitě nebude, protože to je vesměs všechno špinavý a je to tak ...

Eva Bucharová, moderátorka: Aha, aha.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: ... prostě vždycky na otevřeným prostranství, takže tam jako hodně ... jako převážně třeba fouká, takže už tam ta klidná hladina třeba není, ale třeba ve Švýcarsku jsou krásný jezera, vždycky byl závod, se plavalo z Francie do Švýcarska a druhej rok třeba obráceně, tak tam jsem se hrozně ráda vracela, protože prostě křišťálová voda, teplota vody tak dvacet jedna, to mně vyhovovalo, protože když plavete rychle, tak mně vždycky bylo hrozně moc vedro, takže ta voda mne i zároveň jako chladila, no, takže určitě tady tyhlety vody.

Eva Bucharová, moderátorka: To koukáme, že může být ve vodě i vedro. No, ale já jsem slíbila posluchačům, že se zmíníme o vašem plavání přes kanál La Manche. Vy jste vlastně překonala světový rekord a bylo to v roce 2006. To to letí, viďte?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Ano, no.

Eva Bucharová, moderátorka: Můžeme připomenout ten čas, za který jste zvládla uplavat přes La Manche z Francie do Anglie?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Určitě. Bylo to z Anglie do Francie.

Eva Bucharová, moderátorka: Obráceně tedy.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Obráceně, no, protože vlastně tam se pořád jako handrkovali, čí že je to vlastně kanál, proto oni jsou hrozně choulostiví i na to, když řeknete kanál La Manche, protože všude se říká English Channel, protože to je prostě "Anglický kanál" a jediná šance je, jak se vlastně zdržet ve Francii, tak to je, když plavete double a dovolí vám tam deset minut se zdržet, víc ne. A já jsem plavala teda z Anglie do Francie a ten světovej rekord byl sedm hodin dvacet pět minut a patnáct sekund.

Eva Bucharová, moderátorka: A před vámi byla držitelkou tohoto rekordu vlastně kdo? Byla to americká plavkyně?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Ano, byla to Američanka, ten rekord byl dvacet osm let starej a dokonce spoustu let byl rekordem absolutním, tudíž i spoustu let žádný muž ho nemohl překonat.

Eva Bucharová, moderátorka: Potkala jste se někdy s tou americkou plavkyní osobně?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: No, vzhledem k tomu, že to už je dvacet osm let starý ten rekord, tak, co já vím, jestli ona to plavala tak zhruba v těch pětadvaceti, takže už samozřejmě neplave. Vůbec jsem ji nepoznala a teď aj matně vzpomínám, Penny Lee Deanová nebo ..., ježíš já ani nevím to jméno. Vidíte, mne to nikdy nezajímalo, no.

Eva Bucharová, moderátorka: Ano, správně to říkáte, je to Penny Lee Deanová. A já bych chtěla ještě nějaké takové ty informace o tom, když plavete přes kanál La Manche, co vás vlastně ovlivňuje? Jak důležité je pro vás počasí? Nebo jak důležitá je pro vás příprava na ten, na tenhleten závod?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Tak samozřejmě počasí, to je alfa a omega vlastně vašeho výsledku, protože můžete mít natrénovaný, jak chcete, ale potom se špatně rozhodnete v danej moment, což se mně vlastně stalo loni, kdy jsem měla prostě úžasnou fazónu, plavala jsem mnohem rychleji, než když jsem zaplavala ten světový rekord, ale měla jsem hrozně špatný podmínky a zůstala jsem hodinu v proudu. Ale nebylo to nic prostě platný, rekord jsem nepřekonala, zaostala jsem ještě půl hodiny vlastně za tím svým stávajícím, takže to počasí je opravdu velmi důležité. Těch proudů je tam víc jak sto na tom kanále, jo, takže to už vlastně naznačuje, že to bude hodně zapeklitý a každej proud samozřejmě má jinačí směr, jinačí sílu a jinačí teplotu. Některý proud má třeba třináct stupňů, některý osmnáct. Proto i z toho důvodu vlastně ten kanál je takovej hodně studenej a záludnej. Jeden proud táhne doleva, druhej doprava, třetí vás vrací nazpátek, třetí zase vás táhne na dno a je to hrozně nevyzpytatelný. Pak samozřejmě je hrozně důležitej vítr. Jestli vám fouká do zad, tak to můžete být rádi, tak vás to trošičku prostě popožene. Stalo se mně, že mně hodiny foukal vlastně do obličeje, takže mne vracel, tím pádem mně i vytvářel vlny. Pak samozřejmě ten boční vítr taky není příjemnej, protože musíte prostě bojovat s tím, že vás to táhne a zanáší i s těma proudama trošičku vlastně do strany, a potom ta trasa, ta trajektorie, jak se říká, tak není úplně rovná a vlastně naplaváváte si víc, protože vzdušnou čarou je to třiatřicet kilometrů a já jsem naplavala čtyřicet dva kilometrů a někteří plavci naplavou třeba i padesát pět, šedesát.

Eva Bucharová, moderátorka: S naším dnešním hostem, dálkovou plavkyní Yvettou Hlaváčovou jsme mluvili už o vodě, mluvili jsme o přeplavání kanálu La Manche. Já bych chtěla chvilinku mluvit o umění, a to o knize a o filmu, které s vámi souvisí. Ten film o vás se jmenuje Yvetta se vrací. K mému překvapení se pod jménem pana režiséra S. Bartůška skutečně podle vašeho vysvětlení objevil Stanislav Bartůšek, což je ... v práci režisérské?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: No, my se známe už hrozně moc dlouho a on sám ten kanál La Manche plaval a on se vlastně rozhodl, když já poprvé v roce 2005 jsem vlastně do tisku řekla, že se chci jako pokusit o světový rekord, tak on se rozhodl, že to poplave taky a přeplaval to za nějakých deset hodin a jako výbornej čas a vždycky jsem ho tak motivovala a tak trošku jako mu pomáhala v určitých radách, trénincích a Standa byl takovej, jakože měl hroznou trému a prostě pořád měl z toho těžkou hlavu, že prostě to ho bolí a tamto ho bolí, tak jsme si docela užili srandu a on ty dokumenty natočil dva - v roce 2005 a právě potom byl vlastně i přímo na lodi 2006, kdy teda vznikl ten dokument Yvetta se vrací a dokonce s ním vyhrál nějakou soutěž. Já nevím, jestli to byla dokonce evropská soutěž, no. To byla vlastně soutěž nějakých dokumentů a ten dokument vyhrál první cenu jako nejlepší dokument, no.

Eva Bucharová, moderátorka: Můžete nám říct něco málo o tom ději toho filmu?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Určitě. To začíná vlastně záběrama z mé první přeplavby roku 2005, potom tam jsou samozřejmě se mnou rozhovory, začíná to před samotným pokusem v double, což znamená Anglie-Francie-Anglie. Samozřejmě tam jsou záběry z takových těch příprav, kdy já jsem u pilota a tam vlastně vymýšlíme strategii, plány, a pak samotná prostě přeplavba. Je tam vlastně zaevidovaný veškerý důležitý momenty, který se na tom moři udály. No, pak to skončilo, pak tam byl opět se mnou vlastně rozhovor, jak jsem to vnímala po doplavání, co se mi prostě v daný okamžik honilo při průběhu plavání, no a to byl konec.

Eva Bucharová, moderátorka: No, já jsem hrozně ráda, že můžeme zmínit i knížku, která ještě není na světě, ale už je to na spadnutí a je to vlastně knížka, jejíž autorkou jste vy?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Správně, no. Já jsem hrozně dlouho vlastně přemýšlela, jestli něco takovýho mám dělat, protože bych nerada byla prostě ve výprodeji a dneska kdekdo píše knihu a hrozně jsem moc prostě váhala a víceméně mne hrozně přemluvili lidi okolo mně, kteří mně říkali, ať to prostě napíšu a tak dále. Já jsem v roce 2000 napsala asi tak dvacetistránkovej krátkej životopis, kterej jsem dala na internetový stránky moje, i jsem to přeložila do angličtiny a mně přicházely hrozně pěkný ohlasy a bylo to z celýho světa, lékaři to byli, inženýři, prostě fakt bych tady musela jako jmenovat spousta lidí a hrozně krásný reakce. Že to je prostě ojediněle napsaný, že je to prostě hrozně nadchlo, že to přečetli jedním dechem. A to mně dodávalo takový to sebevědomí a takovou tu chuť do té práce. A hrozně se ptali, jestli teda neplánuju třeba něco napsat. A to mne tak víceméně teda vyhecovalo k závěru, abych se pokusila o to. A samozřejmě všichni mne odrazovali zase ti odborníci, abych to nepsala sama, že jsu amatér, že to nebude dobře a já furt jsem bojovala za to, abych to napsala sama, aby tam bylo kus mně. Já říkám, ne, když to napíšete vy, bude to možná krásně napsaná kniha, ale nebudu to já a já prostě do toho rizika raději půjdu, protože chci, abych těm čtenářům prostě předala kus mně a opravdu to chcu tam mít, tak jak já to cítím. Takže jsem si to napsala sama, mořila jsem se s tím asi tak rok a půl, ale ne proto, protože bych prostě to psala tak dlouho, já ve svý podstatě jsem to psala nějakých sto sedmdesát hodin, což není až tak moc, ale neměla jsem samozřejmě na to tolik času. Takže třeba dva měsíce to leželo a prostě nepsala jsem, nebo jsem neměla takovou tu múzu. Já jsem opravdu vždycky psala, až když jsem ten příběh vymyslela a musela jsem na to dostat chuť a někdy to nebylo jednoduchý se do určitých partií mýho života vracet. Nechtělo se mně do té kapitoly, protože jsem to napsala vlastně jako v kapitolách a vždycky jsem se přemlouvala, ježíš a až tady tu kapitolu budu mít za sebou, to bude paráda a ..., jo, takže z toho důvodu mně to tak prostě trvalo, nicméně ta knížka je celá napsaná, jsu ráda za ní a nic mně nebylo a je mně líp, asi tak bych to definovala.

Eva Bucharová, moderátorka: No a název už máte vymyšlený?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Název, zase mně se něco líbilo, odborníci zase mně říkají, že to není ono, že to není komerční, že to není prostě takový jako tržní název, že by to chtělo něco jinýho, takže já prostě váhám, jestli tady si mám dát říct. Samozřejmě si nechám poradit, ale zase nechci, aby to vyloženě prostě zase odráželo jinou stránku, než chci já, no.

Eva Bucharová, moderátorka: Ještě chvilku si budu povídat s naším dnešním hostem, plavkyní Yvettou Hlaváčovou. Proč dálková plavkyně? Proč třeba neplavete na rychlost?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Já jsem plavala. Já držím dokonce i rekordy ještě ve sprintu, takže já jsem taková obojetná. Já jsem dokázala plavat padesát metrů v českým rekordu a druhej den jsem třeba plavala dvacet pět kilometrů.

Eva Bucharová, moderátorka: Aha, tak já to mám asi nějak vžité, protože všude ve všech časopisech a na internetu jste vlastně ...

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Ano, jsu evidovaná jako dálková.

Eva Bucharová, moderátorka: ... evidovaná jako dálková plavkyně.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: No, tak mne tak prostě sundali z trůnu bazénovýho, nevím proč, ale já jsem plavala všechno a hrozně mně to vytýkali, proč to kombinuju, proč se nevěnuju prostě jednomu, buď jenom dálkovýmu, anebo prostě bazénu. Já jsem říkala, prostě dělám to, co mne baví a jak se mně chce a když mám chuť na sprint prostě, tak prostě budu sprintovat a je mně úplně jedno, jestli je to na úkor toho nebo toho. Já prostě plavání dělám pro radost a ne proto, abych jenom vyhrávala, i když samozřejmě je to důležitý, protože jinak bych samozřejmě nemohla ani trénovat s tím, že ty náklady jsou s tím tak spojené, ale vždycky bylo ... nebo šlo mně o ten můj hlavní pocit a ten se mně prostě střídal. Někdy jsem fakt dálkovýho měla plný zuby, protože to bylo hrozně náročný a říkám, ne, ne, já prostě potřebuju pauzu, tak jsem utekla zase k bazénu a tam jsem si střídala styly. Já jsem plavala hodně polohovej závod, což znamená delfín-znak-prsa-kraul, takže všechny styly, pak zase mne prostě štvalo jenom ty bazény, protože to bylo hotel-bazén, hotel-bazén a nic jinýho jste neznala, jenom chlorovaná voda, tak jsem zase utekla k dálkovýmu plavání, kde plavete prostě na nejkrásnějších místech světa, to jsou pláže, že jo, moře jenom, takže zase jsem prostě byla hrozně spokojená tam a tak z toho důvodu se to tak mísilo, no.

Eva Bucharová, moderátorka: My jsme tady dnes hodně mluvili o plavání v mořích a o plavání v jezerech, které máte hodně ráda, dokonce teď říkáte i o bazénech. A co řeky? Protože já jsem se o vás dočetla, že plavete třeba ve Vltavě jakýsi speciální závod proti proudu Vltavy.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: No, já jsem si vymyslela vlastně dva takový projekty. V roce 2007 byl ten první. To bylo, to jsem ještě nevěděla, do čeho jdu a měla jsem trošku obavy, strach, jestli to vůbec bude možné a bylo to vlastně v rámci tréninku, ale i v rámci toho, že jsem prostě chtěla Český republice tím, že tady nejsou žádný kvalitní závody, ani prostě mediálně dobře zpracovaný, takže spousta diváků, nebo diváků ... posluchačů neví ani, jak vlastně takovej závod probíhá, neví, co to obnáší, jak ten plavec se stravuje, jak jako všeobecně probíhá komunikace, v jaké rychlosti se to plave, tak prostě jsem chtěla z hlediska tady toho něco předvést vlastně v Česku, nějakým způsobem to zdokumentovat, no, takže jsme vymysleli, nebo respektive jsem si vymyslela projekt Vltava Tour, což bylo sto třicet osm kilometrů a rozděleno na sedm etap, protože mne vždycky hrozně bavily týmový práce, etapový závody a v plavání to není. Tak prostě jsem záviděla cyklistům a tady těm sportům, kde si můžou užít té společné radosti, že, že v tom plavání jste pořád sám a veškerý ty výsledky dobrý i špatný nějakým způsobem prostě sdílíte sám a tak jsem se rozhodla tady pro tenhle projekt, kterej jsem ještě v roce 2008 letos vylepšila tím, že jsme ho dali proti proudu a ještě jsme ho trošičku natáhli na sto čtyřicet dva a zapsali jsme se vlastně do knihy rekordů jako nejdelší říční plavba.

Eva Bucharová, moderátorka: Teď prožíváme chladnější období roku. Jak je to vůbec s vámi a s plaváním, když nám tady nastane v Čechách takový ten vlhký a chladný listopad, prosinec, leden a únor?

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: No, tak samozřejmě bazény stojí pořád, to by nebyl problém, ale utíkám hodně k moři. Takže se příští tejden chystám na soustředění do Egypta, kde jezdím hrozně moc ráda, protože podle mne je to nejkrásnější moře a je to relativně blízko, takže je to pro mne jako strategicky výhodný a pěkně se tam plave. Vždycky jsem tam potkávala delfíny, což se mně nikde nepoštěstilo, a pak samozřejmě ještě suchá příprava, což je posilovna, takže já třikrát týdně chodím do posilovny. Je to taková ta zimní příprava, kdy buduju vlastně ty, ty svaly a chystám se na léto, kdy už na to není čas a ani to není dobrý už vlastně před závodama nebo v průběhu vlastně jako důležité části kombinovat posilovnu s plaváním.

Eva Bucharová, moderátorka: Vaše vyprávění se moc hezky poslouchá, nicméně už nemáme mnoho času, ale zajímavosti jsou uvedeny, včetně toho vašeho dvacetistránkového životopisu, i na internetu, tak bychom těm posluchačům, kteří by se o vás rádi dozvěděli víc a nějaké zajímavosti, mohli říci ty vaše internetové stránky na rozloučenou.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Určitě. Takže je to www a potom je to yvett.cz, ale to "yvett" je tam ypsilon a dvě "té" jako moje jméno.

Eva Bucharová, moderátorka: Hm, takže ypsilon a dvě "té" - yvett.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Ano, ano.

Eva Bucharová, moderátorka: Dobře. Naším hostem byla dnes Yvetta Hlaváčová, dálková plavkyně, držitelka ženského rekordu v přeplavání kanálu La Manche. My děkujeme za povídání. Hodně úspěchů v dalších závodech přejeme.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Děkuju.

Eva Bucharová, moderátorka: No a těšíme se zase někdy u nás třeba na shledanou.

Yvetta Hlaváčová, česká plavkyně: Na shledanou.