Vztah k tajemnu, fantazie a představivost středověku a „poklady“ na mořském dně

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o rekordním tání, které v loňském teplém létě postihlo grónský ledovec, představíme vám nejstaršího známého předka všech obratlovců, červovitou ikarii z dávné Austrálie, a také prapředka slepic a další drůbeže – druhohorního asteriornise z Belgie; zmíníme se o tom, jak duševní pohnutí přispělo k návratu jednoho vzácného historického artefaktu izraelským památkářům a představíme vám kosmické plány Japonců s chystanou novou těžkotonážní raketou H-III, která by jednou mohla letět i k Marsu.

Příběhy rytířů: Tajemství a imaginace

Logo|foto:Český rozhlas

Mezi středověkem a současností leží hluboká propast. Nejde jen o vzdálenost v čase, ale také o chápání některých základních pojmů, kategorií a významů. Jedním z těch pojmů je i „tajemno“. Co považoval za tajemné středověký člověk a liší se tehdejší „tajemno“ nějak zásadně od toho dnešního? Jak se vztah k věcem těžko pochopitelným či přímo fantastickým odrážel třeba ve středověké literatuře? O středověkém vztahu k tajemnu i fantazii, o tehdejší kolektivní imaginaci i její částečné projekci až do současných dob hovoří historik Filip Hrbek z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Lišilo se před staletími chápání „tajemna“ u nás a v ostatních částech Evropy? Dá se v česky psané středověké literatuře poznat „importované zboží“ od naší domácí, slovanské imaginace? Vrchol produkce zábavných vyprávění, nebo chcete-li rytířských románů, spadá v našem prostředí do období vlády Lucemburků. Často se jedná o svébytné české překlady a variace námětů, známých z jiných jazykových i kulturních okruhů. Víme kdo byli jejich autory nebo jde většinou o anonymní díla?

Tajemství oceánů: „Poklady“ na dně moří

Ropná plošina v Severním moři|foto:Erik Christensen, CC BY-SA 3.0

Moře a oceány skrývají spoustu překvapení i pro ty, kdo nevěří na Atlantidu, Bermudský trojúhelník nebo další, skoro pohádková vyprávění. Zejména mořské dno známe dosud velmi málo. Není to tak dávno, co výzkumníci objevili první mořské oázy kolem takzvaných černých kuřáků. Až do té doby si nikdo nedokázal představit, že by něco podobného vůbec mohlo existovat. Pod mořským dnem se také na mnoha místech skrývá velké bohatství. Ložiska různých surovin, zejména ropy a zemního plynu. Co bude s moři v budoucnu. Zůstanou taková, jaká jsou? Začneme se k oceánům chovat odpovědněji?

Jak se ropa pod mořské dno dostala? Kvůli ropě a zemnímu plynu pod mořským dnem se odehrála řada sporů a mnohé jsou na spadnutí. Těžaři ze severských zemí se například vyloženě těší, že jednou roztaje celý Severní ledový oceán. Už teď by si rádi rozparcelovali tamní předpokládaná ložiska. Jak daleko od pevniny vůbec sahá vliv přímořských států? Je to nějak právně stanoveno? Povídáme si s geologem a oceánografem Zdeňkem Kukalem, zasloužilým členem České geologické služby.