Vzpomínky na život s třetihorní květenou a nebezpeční račí vetřelci v našich vodách

15. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Fosilie třetihorní palmy druhu Sabal bilina ze severozápadních Čech
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:09 - Objevy a události
04:23 - Život s třetihorní květenou
23:25 - Mýty, omyly a novinky astronomie: Měsíce planet, 1. část
27:00 - Soutěž o Knihu měsíce
28:18 - Raci v naší přírodě (repríza)

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o „časové schránce“ z ledoborce 50 Years of Victory, která v arktickém ledu a vodách Atlantiku vydržela mnohem kratší dobu, než se čekalo, o objevu dosud neznámé kolonie mrožů na pobřeží ruského poloostrova Jamal a také o návratu pstruhů do šumavského jezera Laka; povíme si o nálezu „bronzového pokladu“ u Skalice na Královéhradecku a také o jasném bolidu, který 8. listopadu ozářil oblohu nad Jizerskými horami.

Vzpomínky na život s třetihorní květenou

Třetihorní pařez

V roce 2020 odešla české vědě řada legend ve svém oboru – egyptolog Břetislav Vachala, přírodovědec Vojen Ložek, fyzikální chemik a dlouholetý předseda Akademie věd Rudolf Zahradník, archeologové Josef Bubeník a Jan Bouzek nebo geolog Zdeněk Pertold. Do Planetária už nepřispěje popularizátor kosmonautiky Marcel Grün a nedávno přišla zpráva o úmrtí paleobotanika Zlatko Kvačka, vynikajícího znalce třetihorní flóry.

Profesor Zlatko Kvaček byl dlouholetým pracovníkem Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je to víc než dvacet let, kdy jsem za ním šel potemnělou chodbou ústavu na Albertově, plný obav točit jeden ze svých prvních rozhovorů do Planetária. Nebylo čeho se bát. Pan profesor byl vstřícný, rozhovor příjemný a věcný – škoda, že se nedochoval. Archivy Českého rozhlasu jsou však obsáhlé a najde se v nich ledacos. A tak si dnes můžeme osobnost profesora Zlatko Kvačka připomenout jiným povídáním... V prosinci roku 1985 v pořadu A léta běží… vysílal rozhovor s paleobotaniky Magdou Konzalovou (která mimochodem letos na jaře oslavila 85. narozeniny) a Zlatko Kvačkem, tehdejšími kolegy z Ústavu geologie a geotechniky Československé akademie věd. Vyprávěli samozřejmě o své práci – a oba začali u kořenů, v dětství, kdy se jejich láska k přírodním vědám rodila.

Račí mor a cizí raci v naší přírodě

Rak kamenáč

Narazit v české a moravské přírodě na raky není tak velká vzácnost, jak byste si možná mysleli. Jenže to často nejsou naši, ba ani evropští raci. Jsou to vetřelci ze Severní Ameriky – nepříjemní konkurenti a hlavně přenašeči račího moru. Onemocnění, proti kterému jsou američtí raci imunní, zatímco ty evropské zabíjí. Pokud se račím morem nakazí, není jim pomoci. Pro naše raky je to fatální problém, se kterým se dá zatím bojovat jedině důslednou prevencí, vysokou mírou opatrnosti a osvětou. A to je hlavní z důvodů, proč vzniklo naše povídání.

Které druhy raků jsou v naší přírodě původní, kde se historicky vyskytovaly a jak to s nimi vypadá dnes? Které cizí raky tu máme a jak se k nám dostali? O tom hovoří zoolog Jiří Patoka z Katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze. Specializuje se na raky a další sladkovodní korýše, na kontě má několik popisů nových druhů a píše i chovatelské příručky. Poví vám co je račí mor a jaké jsou jeho projevy. Čím raky zabíjí – a je nebezpečný i pro jiné živočichy? A co dělat, pokud narazíme na zvláštní raky, kteří nevypadají, anebo se nechovají jak by měli?

Spustit audio

Související