„Zvrchu to vypadá, že pacient nehodu nemůže přežít...“ Přistání na vozovce záchranářům komplikují dráty i neohleduplní řidiči

8 fotografií

„Potřebuju záchranku! Paní srazila holčičku, která skočila pod auto!“ je slyšet na reálném záznamu hovoru na tísňovou linku Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. V takových situacích operátoři okamžitě do akce povolávají i helikoptéru.

Naše pravidla: Buďte u pacienta co nejrychleji, udělejte pro něj to nejnutnější a co nejrychleji ho dostaňte do nemocnice.
lékař-záchranář Petr Valenta

Petr Valenta, lékař liberecké letecké záchranky|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

„Přednosti letecké záchranky je rychlost transportu. Není vázaná na pozemní komunikace a tudíž se dostane i tam, kam by se pozemní složka dostávala jen těžko. Připravení bychom měli být na úplně všechna poranění. Samozřejmě je ale omezená možnost toho, co můžeme řešit na místě a s čím musíme spěchat do nemocnice,“ říká lékař liberecké letecké záchranky Petr Valenta.

V záchranářském vrtulníku létá 17 let a moc dobře ví, o čem mluví. Helikoptéra má totiž význam v tom, že dokáže člověka vážně zraněného po autonehodě rychle dostat i do vzdálenějších nemocnic se specializovanými traumacentry.

Co nejvíc dobrých konců

„Jsou takové používané pojmy zlatá hodina a platinová patnáctiminutovka. To nám říká: buďte u pacienta co nejrychleji, udělejte pro něj to nejnutnější a co nejrychleji ho dostaňte do nemocnice. Naše zaměstnání je náročné. Děláme ho dlouho, takže víme, že ne všechny případy mají dobrý konec. Snažíme se to ale postrčit tak, aby těch dobrých konců bylo co nejvíc,“ dodává zkušený doktor Petr Valenta.

Dopravní nehoda mezi Vysokým Mýtem a Nedošínem|foto: HZS Pardubického kraje

I proto sem, na heliport na dohled od Ještědu, každé ráno přichází do práce posádka, kontroluje techniku a vybavení a chystá žlutý vrtulník EC-135. Zkouší třeba spojení s dispečinkem a řeší předpověď počasí.

„Teď jsme připravení na vzlet. Takže jakmile nám zapípá vysílačka, tak já jdu spouštět vrtulník. Zhruba za dvě minuty, někdy i do minuty a půl, pak provádíme vzlet,“ vysvětluje pilot společnosti DSA Tomáš Jerje.

Problémy s přistáním

Létání k dopravním nehodám je i pro něj v mnoha ohledech specifické. „Pokaždé je to jiné. Může se stát dopravní nehoda, kde máme vpravo i vlevo pole a dá se na něm snadno přistát. Můžou tam ale být problémem s dráty vedení vysokého napětí. Obecně se snažíme přistávat dál od místa nehody, protože blízko ní můžou být různé úlomky,“ popisuje Tomáš Jerje.

Člověk si zvrchu myslí, že pacient nemůže přežít, ale ve skutečnosti i díky novým bezpečným autům odchází z místa nehody po svých
pilot Tomáš Jerje

Komplikovaná jsou pak dle něj přistání přímo na silnicích: „Někdy tam bohužel musíme dosedat, byť se tomu snažíme co nejvíce vyvarovat. Řidiči ne vždy zastaví včas, snaží se nás podjíždět, aby ušetřili nějaký čas, takže to je hodně nebezpečné.“

Moderní medicína dokáže zázraky

Pilot vidí místo nehody z ptačí perspektivy. I hrůzostrašné pohledy ale nemusí končit tragicky. „Moderní medicína dokáže zázraky. Sám jsem toho byl několikrát svědkem. Člověk si zvrchu myslí, že pacient nemůže přežít, ale ve skutečnosti i díky novým bezpečným autům odchází z místa nehody po svých,“ dodává pilot Tomáš Jerje.

Liberecká záchranná služba|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Důkazem toho, že má nasazení vrtulníků v podobných situacích smysl, je i příběh pana Novobilského. Loni měl při projížďce na motorce s přítelkyní nehodu, kterou nezavinil.

„Všechno si pamatuju. Přiletěly pro nás dva vrtulníky. Jeden převážel mě do Liberce, druhý přítelkyni do Ústí nad Labem. Letečtí záchranáři u nás byli rychle a hbitě se o nás postarali,“ vzpomíná.

V příštím díle seriálu Vzdušní andělé se vydáme na základnu v Ostravě a budeme mluvit o tom, jak moc je výhodou, že některé záchranářské vrtulníky můžou létat i v noci.