Výzkumy symbolů, symbolika výzkumů. Století archeologů na Pražském hradě a kreslené Taje nanosvěta

V úvodním přehledu zajímavostí se seznámíte s maskovanou housenkou z Havaje, která vyjídá pavoukům pavučiny, povíme si o výzkumu skvrn ze stránek středověkých lékařských knih, které možná vznikly při přípravě dobových léčiv, a také středověkých nápisů ze stěn místnosti v Jerzalémě, kde se podle tradice konala Poslední večeře Páně; představíme vám družici Biomasa, která bude z oběžné dráhy sledovat stav a proměny lesních porostů a nakonec vás seznámíme s čínskými plány na výstavbu lunární výzkumné stanice.

Symbolika stoletého výzkumu Hradu

Geodet při práci u katedrály. Archeologické výzkumy III. nádvoří Pražského hradu, konec 20. let 20. století|foto:Archeologický ústav AV ČR Praha

Před 100 lety, začátkem června roku 1925, začal na žádost prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka systematický archeologický výzkum Pražského hradu Státním archeologickým ústavem, nynějším Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky. Jeho pracovníci ve spolupráci s Kanceláří prezidenta, církví, památkáři a dalšími institucemi, pokračují ve výzkumu Pražského hradu, jakožto jedné z našich nejvýznamnějších historických památek, dodnes. Sté výročí systematických výzkumů si archeologové připomenou mimo jiné i mezinárodní konferencí „Výzkumy symbolů, symbolika výzkumů“, která se uskuteční 7. května v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Archeologická komise na výzkumech Pražského hradu v roce 1929|foto:Archeologický ústav AV ČR Praha

Krumpáče dělníků pod taktovkou Archeologického ústavu se nejprve zaryly do dlažby III. nádvoří. Nebyl to však úplně první archeologický výzkum Hradu, říká Jana Maříková-Kubková z pražského Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Ta historie je starší... Na Pražském hradě je toho prokopáno hodně, ale zdaleka ne všechno. Kvůli dokumentaci současného stavu i případné degradace se sledují také opakované zásahy do již zkoumaných terénů. Rady archeologů se hodí i při nových terénních pracích na Hradě. Na základě svých znalostí jsou totiž schopni zmapovat, kudy by některé výkopy vést neměly, protože se tam třeba nachází něco cenného.

Současný stav vykopávek pod III. nádvořím Pražského hradu – pohled do kaple sv. Bartoloměje|foto:Archeologický ústav AV ČR Praha

Pražský hrad je dnes chápán jako jeden z našich národních symbolů. Jakou roli sehrála při formování tohoto pohledu právě archeologie? A jak bychom se měli na Pražský hrad na základě archeologických pramenů dívat dnes? Na konferenci „Výzkumy symbolů, symbolika výzkumů“ budou podobnou optikou jako Pražský hrad představena i další ikonická místa ve světě. Taková, kde svou roli při formování jejich společenského a historického chápání nějakým způsobem sehrála právě i archeologie.

Kreslené Taje nanosvěta

Taje nanosvěta|foto:Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Na pražském festivalu Comic-Con, na který se sjíždějí zejména fanoušci science-fiction, fantasy a hororu, byl 11. dubna letošního roku slavnostně pokřtěn populárně-vzdělávací komiks „Taje nanosvěta“, věnovaný nanotechnologiím, jejich historii a fungování světa na nanoškále. Je sice určen především žákům a studentům základních a středních škol, ale mohl by se líbit i dospělým zájemcům, kteří se ještě nestačili v „tajích nanosvěta“ plně zorientovat a chtěli by na tom malinko zapracovat.

Komiks „Taje nanosvěta“ nakreslil výtvarník Vojtěch Šeda podle námětu Julie Novákové, která působí mimo jiné jako popularizátorka vědy ve Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Můžete ji ale znát i jako spisovatelku. Ptali jsem se jí, o čem komiks, jehož vznik podpořila Akademie věd, pojednává? Jaký příběh vypráví?

Komiks je volně ke stažení na webových stránkách Fyzikálního ústavu Akademie věd. K dispozici je tam i pracovní list ke komiksu pro využití ve školní výuce a další materiály. Objeví se tam i knižní antologie „Fyzika budoucnosti“, jejíž křest se plánuje na pražský Veletrh vědy o prvním červnovém víkendu.