Výstava Měnící se svět aneb Co se stalo s původními lovci poté, co na naše území dorazili zemědělci
Čeká nás výlet do muzea, ale také do pravěku. Protože v Muzeu východních Čech v Hradci Králové začala výstava Měnící se svět: poslední lovci a první zemědělci nejen ve východních Čechách, která nás zavede do doby kamenné. Naším hostem je archeolog a kurátor výstavy Petr Čechák.
Kam nás vaše výstava zavede?
Je to výsek doby kamenné, přelom starší, střední a mladší doby kamenné, což je období, kdy dochází ke změnám nejen na našem území, ale můžeme sledovat rozsáhlé změny celého světa, odtud také název výstavy, které se týkají nejen člověka nebo jeho kultury, ale celého okolního prostředí, přírody, klimatu a tak dále.
Výstava se jmenuje Poslední lovci a první zemědělci, to už ledacos napovídá. Můžeme přiblížit ono období lovců a sběračů?
Určitě. Výstava vychází z toho, že ono období, o kterém se bavíme, přelom lovecko-sběračského a zemědělského způsobu života, vychází kulturně i přírodně ještě ve starším období poslední doby ledové, kdy na našem území žili legendární lovci mamutů Eduarda Štorcha, které jsme asi všichni četli. To se bavíme o době před nějakými 25 000 lety. A v té době byly nastartovány veškeré změny, které vrcholí o nějakých 15 000 let později, kdy začíná holocén, naše geologická současnost.
Má oblíbená teorie přechodu lovců na zemědělství je, že už věděli jak vyrábět pivo a alkohol z obilí, proto ho chtěli mít větší množství.
Petr Čechák, archeolog
Tehdejší krajina nebo, řekněme, okolí tady ve východních Čechách vypadalo, zjednodušeně řečeno, stejně nebo velice podobně jako dnes, pokud bychom si samozřejmě odmysleli moderní zásahy člověka. To znamená, měli jsme tu lesy a louky jako dnes, byť jejich poměr byl samozřejmě trochu jiný, žila tady víceméně současná fauna. Důležité je to víceméně, to v naší výstavě také budeme reflektovat. Protože tady žily druhy, které dnes už nežijí nebo jsou úplně vyhynulé, např. pratuři.
A mamuti tady byli?
Mamuti tady žili v době lovců mamutů, před nějakými 25 až 27 000 lety. Ale mamuti od nás mizí už v průběhu poslední etapy doby ledové před nějakými 15 až 17 000 lety. Takže v době lovců a sběračů tady už nebyli.
Čtěte také
Jak vypadali pravěcí lidé? Jak si je máme představit?
Geneticky i antropologicky to už byl člověk moderního typu Homo sapiens, jako vy nebo já. To znamená, že ti lidé samozřejmě vypadali jinak v tom smyslu, že měli trochu jinou fyzickou kondici díky svému způsobu života a tak podobně. Ale v podstatě, pokud byste toho člověka ostříhal, oholil, umyl a dal mu současné oblečení, tak byste ho nepoznal.
Žádný neandrtálec.
To jsme už hodně daleko od nich, ne že by ve východních Čechách samozřejmě nežili neandrtálci, ale ti mizí ještě o nějakých 10 000 let předtím, než začíná naše výstava. Takže to už jsou moderní lidé.
Jak vypadal každodenní život pravěkých lidí? Co bylo jejich každodenní starostí?
Na to se těžko odpovídá, protože se jich nezeptáme, ale zcela určitě, jako ostatně i dnes, byť nepřímo, to bylo shánění potravy. A tomu napovídá i označení lovci a sběrači, byť pro období, o kterém mluvíme, se ještě často používá třetí způsob obživy, hovoříme o lovcích, sběračích a rybářích. Po konci doby ledové se velmi proměňuje říční síť, stoupá hladina vody, protože se uvolňuje velké množství vody, která do té doby byla v ledovcích, a zdá se, že rybaření nebo obecně způsob života vázaný na vodu, začíná hrát velikou roli.
To znamená, že ti lidé lovili zvěř, sbírali, lovili ryby, ale pochopitelně si našli čas i na, řekněme, zábavu z dnešního úhlu pohledu. Takže máme doklady různých, byť ne z našeho území, uměleckých předmětů mladších než je třeba Věstonická venuše, tu zná každý, ale to jsme v době lovců mamutů. Ale známe například z oblasti Středomoří různé jeskynní malby a tak podobně. Našemu území bohužel zatím doklady takového umění schází.
Čtěte také
Ovšem nebylo to jen tak lusknutím prstu, že by se lovci a sběrači změnili na zemědělce. Co je nutilo k tomu si něco vypěstovat?
To kdybych věděl, tak jsem aspoň docent. Přesné mechanismy neznáme, těch teorií je víc. Co víme poměrně jasně, že evropská neolitizace, tedy počátek zemědělství, domestikace zvířat, má původ na Předním východě, to si možná pamatujeme z hodin dějepisu, Mezopotámie, úrodný půlměsíc a tak dále. Tam to všechno začalo v době po skončení poslední doby ledové, kdy tady u nás ve východních Čechách žili lovci, sběrači a rybáři. V té době na Předním východě začíná zemědělství a domestikace zvířat. Jak jsem říkal, ty mechanismy my neznáme, přesné důvody, těch teorií je hodně. Moje nejoblíbenější je, že už ti lovci věděli, že z obilí jde vyrábět pivo a alkohol, a proto začali obilí domestikovat, aby ho měli větší množství. Až potom přišli na to, že se z něj dá i najíst.
Chápu, proč je to vaše oblíbená teorie.
Ale samozřejmě nevím, jestli to tak bylo. Ale mimochodem, tohle je skutečně jedna z mnoha teorií. A z Předního východu se neolit šíří směrem do Evropy přes Balkánský poloostrov a někdy okolo roku 5500 před naším letopočtem přichází takzvaný neolitický balíček, protože to je celý soubor nových technologií, na naše území, kde se nově příchozí neolitici potkávají s původními lovci a sběrači, kteří žili u nás.
Takže se od sebe učí?
Přesně tak. Zase nemáme doklady, jak přesně tato interakce probíhala, jestli byla násilná, zdá se, že spíše ne, protože nejsou žádné doklady nějakého masového vybíjení nebo něčeho takového. Ale co je potřeba říct, ne všichni lovci a sběrači s nadšením přijali neolitický balíček a stali se z nich zemědělci. Poměrně ještě dlouhou dobu u nás stále žijí lovecko-sběračské skupiny paralelně vedle těch zemědělských. A nejen u nás, to platí pro celou Evropu.
Co všechno na vaší výstavě v Muzeu východních Čech v Hradci králové ukážete? Jaké artefakty a archeologické nálezy?
Nejvíce artefaktů bude z kamene, hovoříme o době kamenné, takže to byl nejčastější materiál. Máme celou škálu nálezů různých artefaktů z východních Čech od lovců mamutů až po zemědělce. Návštěvníci se mohou těšit na lovecké hroty, ale třeba i srpové čepelky, které sloužily ke sklizni obilí. Vedle toho máme některé artefakty z kostí a keramiky u zemědělců, protože součástí neolitického balíčku byla i výroba keramiky. Tedy máme keramické nádoby a tím největším tahákem pro tohle období bude pravděpodobně Sovětické prasátko.
Čtěte také
To mě zajímá, co je to sovětické prasátko? Když jsem viděl fotografii, tak mi to přišlo skoro částečně jako slavná Věstonická venuše, ale není to žena, ale prasátko.
Ano, v podstatě máte pravdu, protože Věstonická venuše je keramická soška ženy a Sovětické prasátko, byť o nějakých více než 20 000 let mladší, to se bavíme o době 4,5 tisíce let před naším letopočtem, je stále keramická soška. V tomto případě tedy prasete nebo prasátka, o jejímž účelu se můžeme jen domnívat, jestli to byla hračka nebo ozdoba či to mohlo sloužit k nějakým kultovním účelům. To nevíme. Prasátko bylo nalezeno v Sověticích, jak název napovídá, a je jediné svého druhu kompletní na území východních Čech.
A co jste vy osobně našel v poslední době?
V poslední době se přiznám, že jsem byl hlavně zalezlý v depozitáři a chystal výstavu. Ale jinak z těch nálezů, co mohu mluvit za sebe, mi dělají velkou radost nálezy z Černčic, což je vesnice kousek od Nového Města nad Metují, kde je doloženo tábořiště lovců mamutů. A vzpomínám si, když jsem tam byl úplně poprvé a prováděl průzkum, tak jsem tam nasbíral krásnou kolekci kamenných artefaktů lovců mamutů, která bude také vystavena. Můžete se přijít podívat, co jsem našel a na co jsem nejvíc pyšný.
Celý rozhovor s archeologem Petrem Čechákem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Hradečtí archeologové zkoumají vzácný pravěký kámen metabazit, který je výjimečný svou tvrdostí
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
-
Část vzácné „neolitické venuše“ našli archeologové v Jičíně. Fragment levé paže z vypálené hlíny
Práce na výstavbě nového multifunkčního pavilonu v oblastní nemocnici Jičín za 318 milionů korun bez DPH pokračují. Stavební firma začala pokládat základy budovy.
-
Unikátní pozůstatky mohutného pravěkého opevnění našli archeologové u Doudleb nad Orlicí
Archeologické práce v místě budoucího obchvatu Doudleb nad Orlicí přinesly nečekané objevy. Pozůstatky mohutného dřevěného opevnění ze starší doby železné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
