Výsadba vhodných stromů, péče o lesní hospodářství

13. červen 2006
Vaše téma

Ekologické zprávy o stavu lesů ve světě i u nás nebývají příliš veselé. Určitě potěší i každá, malá zmínka, která je v jejich prospěch. O výsadbě vhodných stromů, označení dřeva, které znamená posun k lepšímu i o způsobu šetrné těžby bylo i Vaše téma. Říká se a ekologové by to mohli doložit čísly, že na tom, že české lesy chřadnou, má vliv špatné hospodaření. Ať už je to výsadba nevhodných stromů nebo pokácení velkých ploch a tím zhoršení kvality půdy lesa.

Vlasta Valentová Takovému vytěžení velké části lesa, kdy se navíc vykácí všechny stromy naráz, se říká holoseč. Výzkumy, které sledovaly dlouhodobý vliv holosečí na kvalitu půdy ukázaly, že taková půda se neobnovuje, že lesy pěstované na těchto holosečích po několika desetiletích vyčerpají půdní živiny natolik, že stačí 4 až 5 generací a les už přestává vyrůstat úplně. Svou negativní roli tu hraje i slunce. Říká Jaromír Bláha z hnutí Duha.

Jaromír Bláha: Na holinách dochází k náhlému oslunění té lesní půdy v té svrchní vrstvě dojde k vysrážení bílkovin ve svém živém, v bakteriích, v houbách, v mikroorganizmech, v členovcích. Ta půda je sterilizována. Ten život v půdě, který je nezbytný pro to, aby zajišťoval výživu těm novým stromkům, aby vázal vodu, tak z té vrchní vrstvy půdy mizí.

Vlasta Valentová: Půda se navíc tímto odkrytím přestane chovat jako houba. Jako zásobárna vody, která dovolí dalším dřevinám růst. I když v České republice je povolená holoseč pouze do rozlohy jednoho, v lužních a borových lesích až do dvou hektarů, podle ekologů by pomohla změna legislativy.

Jaromír Bláha: Zákaz holosečného hospodaření a povinnost vysazovat v nějakém procentu vhodné dřeviny.

Vlasta Valentová: Jaké to jsou ty vhodné dřeviny? Podle Jaromíra Bláhy by to měly být druhy, ze kterých vyroste smíšený les.

Jaromír Bláha: Bukové, dubové i třeba se smrkem, ale ovšem pouze v horských polohách. Smrk, který dnes potkáme v lesích nejčastěji by přirozeně rostl pouze v těch nejvyšších horských oblastech.

Vlasta Valentová: Tam se mu totiž daří. V nižších polohách mu jde skutečně někdy o život.

Jaromír Bláha: Smrk je dřevina, která má mělký kořenový systém. Nedosáhne na spodní vodu a je tudíž závislý na aktuálních srážkách. Je uzpůsoben drsnému, horskému prostředí a v momentě, kdy dojde a docházelo k tomu tak v minulosti, k jeho výsadbě do nižších a středních poloh, tak se dostává do prostředí, které mu nevyhovuje.

Vlasta Valentová: Ještě něco jsme si dnes ve Vašem tématu připomněli. Je to certifikát, se kterým se můžete setkat teď, čím dál častěji. Jsou to výrobky ze dřeva označené stromečkem a písmeny FCS. Což je certifikát, který mezinárodní nevládní organizace FSC uděluje těm, kteří chrání ohrožené a devastované světové lesy. U nás má sídlo v Brně a pokud takový vlastník lesa toto osvědčení získá, je to něco, jako vyslovení důvěry, že jeho dřevo nebo potom výrobky z něj byly vyrobené z ekologicky pěstovaného a také zpracovaného dřeva. Taky je to jistá záruka původu. Čili, že se nejedná o dřevo z černé těžby. Na trhu je už přes dvacet tisíc výrobků, které nesou označení zaručeně šetrné dřevo. A pokud byste ještě chtěli vědět, které výrobky ze dřeva to označení už získaly, řekne nám to Michal Rezek. Ředitel pracovní skupiny pro certifikaci lesů FSC v Brně.

Michal Rezek: Týká se to i třeba papíru, násad na nářadí, zahradního nábytku, papírových kapesníčků. Je to o všech výrobcích na bázi dřeva. To znamená od vařeček přes hudební nástroje až po ložnice.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: vva
Spustit audio

Více z pořadu