Výroba svítiplynu byla peklem na zemi aneb Cesta energií do našich domácností

19. listopad 2022

Elektrický proud, plyn a centrální vytápění jsou pro dnešní domácnosti samozřejmostí. Mnoho lidí ani nezajímá, kde se berou. Nebo alespoň do té doby, dokud nezačnou problémy v dodávkách nebo jejich cena nestoupne nad přijatelnou úroveň. Jak si ale moderní energie našly cestu do českých a moravských domácností?

Plynové žehličky (Plynárenské muzeum)

Díky rychlému technickému pokroku se v 19. století začala prosazovat elektrická energie a velmi rychle se dostala i do českých zemí. Její první krůčky u nás nikdo nereguloval ani nekontroloval.

Elektrickým proudem se u nás začalo svítit na ulici, v domácnostech i v továrnách. V roce 1891 postavil u příležitosti Jubilejní výstavy v Praze český podnikatel a vynálezce František Křižík první tramvajovou trať.

Plynová lednice a sporák (Plynárenské muzeum)

Hned na počátku republiky vnikl zákon o elektrifikaci. Stál za jím profesor Vladimír List a tým jeho odborníků. Malé elektrárny se začaly zavírat a ve vznikající soustavě převládly velké a stabilní zdroje.

Ze všeužitečných elektráren se začaly rozvádět dráty do měst a vesnic. Primární sítě platil stát, sekundární obec a přípojku si každá domácnost hradila sama. A nebylo to zrovna nejlevnější. V roce 1937 už ale byl základ elektrifikace Československa hotový.

Jako první ulice rozsvítil plyn

Víc než čtyřicet let před tím, než Křižík ozářil jubilejní výstavu reflektorem, se začalo v pražských ulicích svítit plynem.

Plynová promítačka (Plynárenské muzeum)

Jeho jméno vyjadřuje i jeho funkci. Svítiplynem se u nás svítilo i topilo. Poháněl ale i ledničky, pračky nebo filmové promítačky.

Výroba svítiplynu byla peklem na zemi. Hlavně v začátcích se vše dělalo ručně a taková plynárna také velmi zatěžovala životní prostředí. Od 70. let 20. století do českých zemí proudí plyn zemní.

Mnoho měst v České republice má také vlastní síť horkovodů, které přivádějí až do domácností samotné teplo. Jako první začali teplo rozvádět v Ústí nad Labem už ve 20. letech. Využili k tomu městskou elektrárnu a potrubím kolovala horká pára. První čistokrevná teplárna byla od roku 1930 v Brně.

Plynový mandl a pračka (Plynárenské muzeum)

Mnohem víc toho o elektřině, plynu a centrálním vytápění uslyšíte v audiozáznamu pořadu Historie Plus.

autor: Jiří Zeman
Spustit audio