Vypuštěné Fláje odhalují minulost. Turisté proto riskují a porušují zákon

18. srpen 2015

Výlet, při kterém porušují zákon, si dopřávají turisté v Krušných horách. Ve flájské přehradě je v současné době tak málo vody, že jsou vidět i zbytky obcí, které kdysi musely zmizet z mapy kvůli založení přehrady, a to je láká i přes to, že vstupem do 1. ochranného pásma porušují zákon.

„Vždyť tam nic nezbylo, zbourali to v 60. letech,“ říká hrázný a pro další informace nás odkazuje na mluvčího společnosti Povodí Ohře. „Jsou vidět zbytky někdejší infrastruktury a kamenné základy,“ říká Martin Cidlinský. Přehrada byla dokončena v roce 1963. Zbořena kvůli ní byla obec Fláje a osada Vilejšov.“

„Přešli jsme přes starý most a díky tomu jsme mohli přehradu objet kolem dokola,“ říká paní Markéta, která si na Fláje udělala výlet na doporučení své kamarádky. „Je to úžasné, co všechno pod vodou zůstalo zachováno,“ říká a ukazuje fotografie, které na výletě pořídila a dodává: „V některých sklepích byli ještě vidět regály.“

Vodohospodáři ze zvědavých turistů radost nemají. „Vlastně porušují zákon,“ říká Cidlinský a pokračuje: „Vstupují totiž do prvního ochranného pásma.“

Flájská přehrada odhaluje svou minulost

Přehrada na Flájích je zdrojem pitné vody. Zásobuje Mostecko a Teplicko, a to i ve chvílích, kdy je její hladina hluboce pod normálem.

„Není to důsledek sucha. Jde o řízené vypouštění. Za měsíc jsme snížili hladinu o šest metrů a ještě metr potřebujeme. Pak začnou plánované opravy abrazních srubů na březích nádrže.“

„My víme, že se tam asi úplně nesmí, ale byla tam spousta lidí. Turisti, cyklisti i hledači kovů,“ vypočítává paní Markéta všechny, které potkala na dně nádrže.

Zakázaný výlet s neobvyklou podívanou si teď díky jejím fotkám můžete bezpečně dopřát i vy.

autor: Lenka Šipošová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.