Výlety do vesmíru na vlnách hvězdného větru, očekávané letošní starty asijských kosmických velmocí a další česká nanodružice

10. leden 2021

Poslechněte si:

01:08 - Objevy a události
04:21 - Hvězdný vítr a atmosféry hvězd
20:12 - Příběhy s jedničkou: Historie splachování
24:27 - Kniha měsíce: Propletený život
27:33 - Soutěž o Knihu měsíce
28:33 - Kosmonautika 2021, 2. část: Asijské starty a česká družice

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o neobvyklém výdaji britské vlády, které utratila velké peníze za dva artefakty z více než sto let staré polární výpravy Ernesta Shackletona a dozvíte se také, že podle odborných analýz byste nejspíš ještě v obobí raného neolitu v Alpách narazili na ledovce jen ve výškách nad 4000 metrů. Povíme si trochu víc o objevu mrazem konzervovaného těla nosorožce srstnatého u sibiřského Jakutsku a zavzpomínáme na zřejmě nejslavnějšího aligátora historie, který přežil i spojenecké bombardování Berlína; nakonec se ještě zmíníme o zdánlivě bláznivém nápadu japonských odborníků posílat na oběžnou dráhu dřevěné satelity.

Na vlnách hvězdného větru

Logo

Ačkoliv platí rozšířený názor, že hvězdy včetně našeho Slunce jsou jen koule žhavých plynů, tyto koule mají svůj viditelný povrch a nad ním hvězdnou atmosféru. Viditelnému povrchu Slunce i jakékoliv jiné hvězdy se říká fotosféra. Právě v ní se případně tvoří skvrny, právě z ní jsou vyvrhovány protuberance – oblaka plazmatu. Hvězdná atmosféra je tenká vrchní slupka, která má v porovnání se samotnou hvězdou sice zanedbatelnou hmotnost, ale nezanedbatelný význam. Každá informace z hvězdy prochází skrze ni, a je touto atmosférou ovlivněna. Proto se vědci snaží hvězdné atmosféry co nejlépe a co nejdůkladněji zkoumat, jak co se týče jejich struktury, tak i procesů, které se v nich odehrávají. Jde to i na tu velkou dálku, která nás od hvězd dělí.

Perkův dalekohled v Ondřejově

Atmosféry hvězd se jedna od druhé značně liší, ať už v závislosti na teplotě nebo chemickém složení hvězdy. Díky procesům, které v atmosférách probíhají, vane z hvězd tzv. hvězdný vítr, případně dochází k přetokům hmoty. Co to ale ten hvězdný vítr vlastně je. A čím je urychlován? O tom hovoří Jiří Kubát ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Jak se studuje atmosféra hvězd, když prakticky všechny hvězdy jsou tak daleko, že je i dalekohledem vidíme jen jako zářící body? Jak poznáme, jaké je její složení a jestli z ní vane hvězdný vítr? Odkud pochází data, která se používají pro modelování hvězdných atmosfér a jaká data to jsou?

Asijské starty a česká družice

Logo

Před týdnem jsme si řekli, jak velký frmol by měl v letošním roce panovat na Mezinárodní vesmírné stanici a také jsme připomněli, že právě letos se má začít stavět druhá orbitální stanice, kterou chystají Číňané. Tentokrát si povíme něco víc o orbitálních plánech Indů, Japonců nebo Jihokorejců a zmíníme se o další české družici, která by se měla vydat do vesmíru také v roce 2021.

Indie se nijak netají svou touhou propracovat se do pozice asijského vesmírného tygra – pokud jím už není. Japonci chystají první start nové rakety, stejně jako odborníci z Jižní Koreje a na oběžnou dráhu by se měly podívat stovky nových družic, z nichž nás bude zajímat především česká družice VZLUSat-2. Podrobnosti ví odborník na kosmonautiku Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.