Výlety do vesmíru na vlnách hvězdného větru, očekávané letošní starty asijských kosmických velmocí a další česká nanodružice

10. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hvězdný vítr z obří hvězdy Zeta Ophiuchi v souhvězdí Hadonoše má nepřehlédnutelný vliv na oblaka mezihvězdného prachu, která hvězdu obklopují. Rázová vlna v podobě oblouku je ovšem vidět pouze v infračerveném oboru
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:08 - Objevy a události
04:21 - Hvězdný vítr a atmosféry hvězd
20:12 - Příběhy s jedničkou: Historie splachování
24:27 - Kniha měsíce: Propletený život
27:33 - Soutěž o Knihu měsíce
28:33 - Kosmonautika 2021, 2. část: Asijské starty a česká družice

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o neobvyklém výdaji britské vlády, které utratila velké peníze za dva artefakty z více než sto let staré polární výpravy Ernesta Shackletona a dozvíte se také, že podle odborných analýz byste nejspíš ještě v obobí raného neolitu v Alpách narazili na ledovce jen ve výškách nad 4000 metrů. Povíme si trochu víc o objevu mrazem konzervovaného těla nosorožce srstnatého u sibiřského Jakutsku a zavzpomínáme na zřejmě nejslavnějšího aligátora historie, který přežil i spojenecké bombardování Berlína; nakonec se ještě zmíníme o zdánlivě bláznivém nápadu japonských odborníků posílat na oběžnou dráhu dřevěné satelity.

Na vlnách hvězdného větru

Obloukovitá struktura vytvořená srážkou hvězdného větru proměnné hvězdy LL Orionis s plynovým proudem v mlhovině M42 v Orionu

Ačkoliv platí rozšířený názor, že hvězdy včetně našeho Slunce jsou jen koule žhavých plynů, tyto koule mají svůj viditelný povrch a nad ním hvězdnou atmosféru. Viditelnému povrchu Slunce i jakékoliv jiné hvězdy se říká fotosféra. Právě v ní se případně tvoří skvrny, právě z ní jsou vyvrhovány protuberance – oblaka plazmatu. Hvězdná atmosféra je tenká vrchní slupka, která má v porovnání se samotnou hvězdou sice zanedbatelnou hmotnost, ale nezanedbatelný význam. Každá informace z hvězdy prochází skrze ni, a je touto atmosférou ovlivněna. Proto se vědci snaží hvězdné atmosféry co nejlépe a co nejdůkladněji zkoumat, jak co se týče jejich struktury, tak i procesů, které se v nich odehrávají. Jde to i na tu velkou dálku, která nás od hvězd dělí.

Perkův dalekohled v Ondřejově

Atmosféry hvězd se jedna od druhé značně liší, ať už v závislosti na teplotě nebo chemickém složení hvězdy. Díky procesům, které v atmosférách probíhají, vane z hvězd tzv. hvězdný vítr, případně dochází k přetokům hmoty. Co to ale ten hvězdný vítr vlastně je. A čím je urychlován? O tom hovoří Jiří Kubát ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Jak se studuje atmosféra hvězd, když prakticky všechny hvězdy jsou tak daleko, že je i dalekohledem vidíme jen jako zářící body? Jak poznáme, jaké je její složení a jestli z ní vane hvězdný vítr? Odkud pochází data, která se používají pro modelování hvězdných atmosfér a jaká data to jsou?

Asijské starty a česká družice

Český nanosatelit VZLUSat-1

Před týdnem jsme si řekli, jak velký frmol by měl v letošním roce panovat na Mezinárodní vesmírné stanici a také jsme připomněli, že právě letos se má začít stavět druhá orbitální stanice, kterou chystají Číňané. Tentokrát si povíme něco víc o orbitálních plánech Indů, Japonců nebo Jihokorejců a zmíníme se o další české družici, která by se měla vydat do vesmíru také v roce 2021.

Indie se nijak netají svou touhou propracovat se do pozice asijského vesmírného tygra – pokud jím už není. Japonci chystají první start nové rakety, stejně jako odborníci z Jižní Koreje a na oběžnou dráhu by se měly podívat stovky nových družic, z nichž nás bude zajímat především česká družice VZLUSat-2. Podrobnosti ví odborník na kosmonautiku Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.

Spustit audio

Související