Vrch Ztracenec na hřebeni Javorníků připomíná padlé hrdiny. Zdobí ho tři velké kříže a rozhledna

23. červen 2025

Valašsko je malebný kraj plný krásných míst. Kdo zavítá do Velkých Karlovic, obce na moravsko-slovenském pomezí, většinou neví, co dřív. Jestli si užívat cyklovýlety, pěší turistiku, ochutnávat zdejší speciality nebo se nechat hýčkat ve wellness. Pokud se ale rozhodne pro aktivní odpočinek a vyrazí do okolních kopců, neměl by vynechat vrch Ztracenec s rozhlednou a třemi kříži na vrcholu.

Vrch Ztracenec leží už na slovenské straně Javorníků a dostanete se k němu několika možnými trasami. Auto můžete nechat třeba na parkovišti slovenského střediska Kasárna a vydat se nahoru po hřebenovce Javorníků. „Čeká nás asi sedmikilometrová cesta po hřebeni krásnou krajinou,“ slibuje naše průvodkyně Ivana Detriková z Informačního centra ve Velkých Karlovicích.

Ztracenec je planina na hřebeni Javorníků. Zdejšími dominantami jsou tři kříže a dřevěná rozhledna. „Ty tři kříže to je vlastně památník připomínající osvobozenecké boje ve Velkých Karlovicích z roku 1945 a tři padlé bojovníky 1. Československého armádního sboru,“ vysvětluje Ivana Detriková.

Pomník pochází z autorské dílny akademického sochaře Josefa Vajce. Na Ztracenci byl vztyčen roku 1969. Vedle stojící rozhledna je o mnoho let mladší. Postavena byla v roce 2008 a je celá ze dřeva. Když je hezké počasí, návštěvníci z její vyhlídkové plošiny dohlédnou do širokého okolí.

Před další cestou si pak mohou odpočinout na lavičkách, ze kterých se nabízejí výhledy do údolí Velkých Karlovic. Velkým lákadlem pro turisty jsou také borůvkové pláně, kterých je všude kolem plno a během letní turistické sezóny jsou tak zárukou plných nádobek.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.