Vrací se příbuzná Velké komety z roku 1844? Procházka dubnovou oblohou

Na obloze už máme všechna jarní souhvězdí. V těch nejvýraznějších nám jasné hvězdy tzv. jarního trojúhelníku usnadňují orientaci na obloze: jsou to Regulus ve Lvu, modravá Spica v Panně a oranžový Arktur v Pastýři. Nad hlavou téměř v zenitu máme Velký vůz, pod jehož ojí najdeme Honicí psy a pod nimi a zároveň nad Pannou shluk slabších hvězd zvaný Vlasy Bereniky. Pod Lvem, Pannou a Váhami se nad jižním obzorem klikatí nenápadná, ale předlouhá Hydra. Tamtéž, ale o poznání výš jsou Blíženci s jasnými Polluxem a Castorem. Tady bychom mohli vytyčit hranici mezi zimními a jarními souhvězdími.

Hvězdokupa Plejády|foto:Fotobanka Pixabay

Venuše a hvězdokupa Plejády

Z planet potěší večer nad západním obzorem výrazná Venuše, která 4. dubna přejde přes hvězdokupu Plejády. Jistě námět k fotografii! Mars bude nad ranním jihovýchodem, tamtéž najdeme i Jupiter a Saturn. 15. a 16. dubna ráno uvidíme tuto trojici posílenou ještě o Měsíc. Nepozorovatelné budou v dubnu planety Merkur, Uran i Neptun.

Z dubnových úkazů stojí za zmínku také konjunkce Měsíce s hvězdou Regulus ve Lvu, a to 4. dubna v 21 hodin. V noci z 20. na 21. dubna nás čeká pravidelný meteorický roj Lyrid. Svit Měsíce nebude rušit, takže bychom k ránu mohli vidět několik desítek „padajících hvězd“.

Velké komety byly vždy v centru pozornosti. Podobu té z roku 1861 známe i díky obrázku rakouského astronoma Weisse, rodáka ze slezského Frývaldova (nynějšího Jeseníku)|foto:Český rozhlas

Vzpomínka na Velkou kometu?

Kdo má silnější triedr či astrodalekohled s průměrem optiky nejméně 80 milimetrů, může je vyzkoušet na trojici předpovídaných jarních komet – Panstarrs, Atlas Y1 a především Atlas Y4. Jméno Atlas je odvozeno od stejnojmenného přehlídkového systému na Havaji, který Y4  objevil koncem loňského prosince. Kometa překvapivě zjasnila z počáteční téměř 20. magnitudy na současnou 8. magnitudu. Optimisté tvrdí, že do konce května, kdy má být na své dráze nejblíže Slunci, by mohla mít první hvězdnou velikost – a možná i větší. A být tak po mnoha letech konečně další kometou viditelnou i bez dalekohledu! Podobnost její dráhy svádí některé astronomy k tvrzení, že jde o fragment proslulé Velké komety z roku 1844. Teď se toto těleso nachází v souhvězdí Žirafy. Upřesnění i mapky dráhy komety můžeme vyhledat mj. na webových stránkách České astronomické společnosti.

Na závěr jsme si nechali Měsíc. Ten bude 1. dubna v první čtvrti, 8. dubna v úplňku, 14. dubna v poslední čtvrti, 23. dubna v novu a 30. dubna opět  v první čtvrti. Mimochodem, den před úplňkem 7. dubna bude Měsíc v přízemí a navíc vůbec nejblíže Zemi v letošním roce – necelých 357 tisíc kilometrů. Přejeme vám čisté nebe!