Volyňští Češi si 19. července v Žatci připomenou památku obětí z Českého Malína vypáleného za 2. světové války

Lidé uctí památku obětí a pomodlí se za ně. Později dojdou účastníci akce k pamětní desce v ulici Podměstí. Tam si připomenou Libuši Mrázkovou, která zahynula při bitvě o Dukelský průsmyk. Na setkání se každoročně setkávají potomci Volyňských Čechů.

Volyně se nacházela v tehdejším Rusku na území dnešní Ukrajiny na hranicích s Polskem. Češi tam emigrovali ve druhé půlce devatenáctého století. Car Alexandr druhý jim slíbil levnou půdu, náboženskou svobodu a další výhody. Češi se na Volyni těšili velké prosperitě. Povedlo se jim udržet svojí kulturu a byli vlastenečtí.

Volyňským Čechům se tam přestalo dařit během 2. světové války, území Volyně chtěli pod svou kontrolu dostat Sovětský svaz, Polsko, Německo a také Ukrajinci. Sovětský svaz měl Volyni historicky nejdéle. Polsko si nárokovalo toto území, protože ho získalo po polsko-ruské válce. Němci oblast okupovali a Ukrajinci chtěli nezávislost. Spory o území vyvrcholily vypálením Českého Malína nacisty 13. července 1943.

V Českém Malíně zemřelo zhruba 400 civilistů. Za 2. světové žilo ve Volyni zhruba 40 tisíc Čechů. Část z nich narukovala do československé armády. Probojovali se zpět a po konci války tu zůstali. V roce 1947 se repatriovalo dalších zhruba 33 tisíc Volyňských Čechů. Nejvíce jich dnes žije na Žatecku a Jičínsku.