Voda: obyčejná i neobyčejná kapalina a kosmické sondy k rudé planetě i planetkám hlavního pásu
Poslechněte si:
01:07 - Objevy a události
04:52 - Voda obyčejná i neobyčejná
20:51 - Historie: Bombardování Orwellem
23:59 - Soutěž o Knihu měsíce
25:06 - Kosmonautika 2020, 3. část: Mars a planetky
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o neobvyklých slabých zemětřeseních, která od roku 2018 otřásají Šumavou, představíme vám druhohorního brazilského dravce gnathovoraxe a povíme si o nálezu neandrtálské šlépěje z Gibraltaru, která je o hodně mladší, než by měla být. Věnujeme také pár slov nálezu stříbrného mincovního pokladu v Moravském krasu a zmíníme se o objevu zrnek prachu starších než naše sluneční soustava v meteoritu od australského Murchisonu.
Voda: Obyčejná neobyčejná kapalina
Voda je pro nás ve všech skupenstvích docela všední záležitostí. S vodou jako kapalinou, ledem nebo párou se od dětství setkáváme běžně. Teče nám z kohoutku, pijeme ji, myjeme se v ní a v zimě z ní stavíme sněhuláky. To co nám přijde obyčejné, však vlastně vůbec obyčejné není. Z pohledu svých fyzikálních a chemických vlastností je voda ve skutečnosti dost divná, protože se často nechová tak, jak by se slušná kapalina chovat měla.
Jak vypadají molekuly vody a co je drží pohromadě? Na to jsem se ptali fyzikálního chemika Jana Jirsáka, vědeckého pracovníka Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky a odborného asistenta katedry chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve srovnání s jinými kapalinami se voda vyznačuje desítkami různých anomálií. Alespoň na některých si ukážeme, že ráda porušuje pravidla... Proč třeba zamrzá odshora, když to u kapalin vůbec není běžné? Kolik různých ledů může existovat a je i nějaká „jiná“ voda?
K rudé planetě a také k planetkám
Ve třetí části našeho kosmonautického přehledu se věnujeme především čtvrté planetě Sluneční soustavy. Letošní rok můžeme totiž bez přehánění označit jako „rok Marsu“. Na co všechno se můžeme ve výzkumu vesmíru a především Marsu těšit? To vám opět prozradí odborník na kosmonautiku a publicista Dušan Majer, mimo jiné šéfredaktor portálu Kosmonautix.cz. Řeč bude především o chystaných výpravách, ale zmíníme se i o pozemských sondách, které už Mars nějakou dobu zkoumají – a to z nejrůznějších úhlů pohledu.
Za dráhou Marsu se pak nachází hlavní pás planetek, ve kterém krouží stovky tisíc drobnějších objektů, z nichž mnohé jsme zatím ani neobjevili. Už několik kosmických misí tam však směřovalo. Co se bude v pásu planetek dít letos? Můžeme se těšit na jeden očekávaný návrat – a také na jedno neplánované drama.
Související
-
Meteorologická měření v Klementinu, nové družice, kosmické dalekohledy a výzkum Měsíce i Slunce
245 let klementinských měření: meteorolog a klimatolog Pavel Jůza – Kosmonautika 2020, 2. část/ Teleskopy, Měsíc, Slunce: publicista Dušan Majer – Astronomie: Rok na obloze
-
Proč se mezi alchymisty dařilo i podvodníkům a jak se letos bude létat na oběžnou dráhu kolem Země
Alchymie, 4. část/ Podvodníci: chemik Vladimír Karpenko – Kosmonautika 2020, 1. část: publicista Dušan Majer – Kniha: Jak vznikal svět – Historie: Objevení Antarktidy
-
Přípravy mise ExoMars 2020 vrcholí. Proč musí být sonda před cestou sterilní?
Stavba evropského vozítka, které má příští rok vyrazit k Marsu, se pomalu chýlí ke konci. Proč musí být sonda před cestou sterilní?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.