Vlasovci – vojáci mezi dvěma totalitami
O kontroverzní témata naše historie skutečně nemá nouzi. Patří mezi ně i pomoc vlasovců Pražskému povstání v boji proti německým okupantům. Za minulého režimu se o podílu vlasovců na osvobození Prahy vůbec nemluvilo. Výmluvný fakt, že rudoarmějci vjíždějící ráno 9. května 1945 do našeho hlavního města byli vítání hesly Svobodná Praha vítá Rudou armádu, se cudně tajil. O to větší a bouřlivější diskuse se o vlasovcích vedou v posledních 30 letech. (Repríza z roku 2020.)
Kdo vlastně byli ti vlasovci? Příslušníci tzv. Ruské osvobozenecké armády. Útvaru, který vznikl v roce 1943 především ze sovětských zajatců, a který měl za cíl odstranit stalinismus.
Do čela této armády se postavil generál Andrej Andrejevič Vlasov zajatý v roce 1942 při pokusu prorazit obklíčení Leningradu.
Do doby, než upadl do zajetí, nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohl postavit do čela protistalinského hnutí. Od mládí spořádaně postupoval po vojenském žebříčku a patřil k podporovatelům režimu. Až zajetí zcela změnilo jeho postoj. S pomocí wehrmachtu začal shromažďovat sovětské zajatce, aby se pod jeho vedením postavili proti Stalinovi. To ovšem zároveň znamenalo stanout po boku nacistických vojsk.
Není zajatců, jsou jen zrádci sovětské vlasti
K Ruské osvobozenecké armádě (ROA) se přidal asi milion sovětských zajatců. Jaká byla jejich motivace?
Mnozí z nich si vstup do ROA vyhodnotili jako jedinou cestu, která skýtá naději na přežití. Nacistický režim se totiž k sovětským zajatcům choval téměř genocidně. Příslušníci národů Sovětského svazu byli pro nacisty podlidmi, se kterými není nutné zacházet humánně.
Německý přístup usnadňoval i fakt, že Sovětský svaz nepodepsal ženevskou úmluvu o zajatcích. Ani osvobození ze zajetí však pro sovětské zajatce neznamenalo konec utrpení. Naopak. V průběhu války se totiž sovětský vůdce Josif Stalin vyjádřil, že není zajatců, jsou jen zrádci sovětské vlasti.
A skutečně: k osvobozeným zajatcům se jejich vlast chovala jako ke zrádcům. V takové situaci se ROA skutečně mohla jevit jako docela dobré východisko. Je zároveň nutné zmínit, že sovětské přeběhlíky wehrmacht využíval k bojovým akcím, například v bojích proti francouzským nebo jugoslávským partyzánům.
ROA byla v březnu 1945 v prostoru Odry a Nisy nasazena proti Rudé armádě. Třetí říše už byla v agónii a velitelé ROA – Andrej Vlasov a velitel 1. divize Sergej Buňačenko, se rozhodli, že se svými vojáky přejdou k Linzi, k americké armádě, které se vzdají.
Počítali s tím, že svobodný Západ a Sovětský svaz se v nejbližší době postaví proti sobě, a že v ozbrojeném konfliktu, který se následně rozhoří, budou vlasovci stát na straně Západu. Cestu do Linze jim ale zkřížilo Pražské povstání.
Více si poslechněte v další Historii Plus, kde o vlasovcích hovoří historik David Svoboda.
Související
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
