Víte, komu můžete nabízet tykání a komu ne? Lidé v tom často chybují

Než odejdete z domova na firemní večírek, kde hodláte někomu nabídnout tykání, přesvědčte se raději předem, zda máte první krok udělat právě vy.

Tykání totiž nabízí vždy společensky významnější člověk osobě méně významné – tedy starší mladšímu, žena muži a nadřízený podřízenému. Takhle jednoduché a čitelné to ale někdy není, zvlášť na pracovišti.

Tak třeba, i když je žena starší než její šéf, je to právě on, kdo by měl s tykáním začít. Společenskou významnost mu dává jeho postavení.

Stává se však, že je šéf velký gentleman a za společensky vyšší bytost považuje každou ženu, takže nechá iniciativu právě na ní.

Uvedená protichůdnost nezřídka způsobí, že si oba pořád vykají, protože s tykáním žádný nepřijde. Pak je třeba číst tzv. mezi řádky a situaci vyřešit třeba na firemním večírku přirozeným způsobem. Nakonec si oba řeknou: „Proč jsme si my dva netykali už dřív“.

Pokud je nadřízenou paní šéfová jakéhokoliv věku, nejsme na pochybách vůbec. Její společenská významnost je dána jak jejím pohlavím, tak její vedoucí pozicí. Tykání tedy navrhuje pouze a jedině ona.

Pokud jsou kolegové stejně staří a v pracovní hierarchii totožní, platí to, co jsme si řekli na začátku – žena navrhuje tykání muži a starší mladšímu.

autor: MIlan Knotek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?