Vhodné zateplení soklu může vést k podstatnému snížení tepelných ztrát

22. září 2022

V posledních letech bývá kladen čím dál větší důraz na energetickou úspornost staveb. Kromě zateplení stěn, podlah nebo střechy a použití kvalitních oken je ale při stavbě domu nutné dbát i na další detaily. Mezi ně patří například sokl, tedy místo, v němž se stěna budovy napojuje na terén. Podle Tomáše Truxy ze společnosti ISOVER může nezatepleným soklem unikat velké množství tepla, a to se při nadcházející zimě rozhodně nevyplatí.

Na vlastnosti soklu, který je obvykle z betonu či železobetonu, je třeba dávat pozor hned v několika oblastech. Měl by být dostatečně pevný i odolný vůči působení vody, mrazu či agresivního prostředí rozpuštěných solí, a také by měl jít snadno mechanicky očistit. Hlavní pozornost by ovšem měla být věnována zateplení.

Zateplení soklu představuje i jednoduché řešení ukončení hydroizolace a je třeba ho provést po celém obvodu budovy. Samotná výška zateplení soklu závisí na umístění objektu vůči okolnímu terénu. Soklová část musí být ale minimálně 30 centimetrů nad terénem a poté přechází do zateplení fasády.

Naopak pod terénem musí dosahovat až do tzv. nezámrzné hloubky, tedy místa, v němž teplota v zimním období neklesne pod 0 °C, což odpovídá zhruba 80 centimetrům pod úrovní terénu. Ideální je, pokud se zateplení soklu řeší komplexně už při samotné stavbě. Je ale možné ho provést i dodatečně.

Zateplení soklu u domu

Tepelná izolace zabrání vzniku plísní

Když není sokl dostatečně zateplený, dochází v něm ke vzniku takzvaných lineárních tepelných mostů. Většina tepla z domu pak touto nezateplenou konstrukcí uteče i v případě kvalitního zateplení domu v nadzemní části. Díky izolaci soklu můžeme zamezit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou.

Další z výhod představuje zvýšení vnitřní povrchové teploty stěn, a tím i snížení rizika vzniku plísní. Ty vznikají při nízké vnitřní povrchové teplově, která se dostane pod teplotu rosného bodu. Jelikož se vnějším zateplením zdivo ochrání před nízkými teplotami, teplotní rozdíly ve zdivu jsou minimální a ke vzniku plísní pak nedochází.

Perimetrická izolace jako ideální materiál

Na zateplení soklu je vhodné použít speciální izolaci. Běžný polystyren nelze vystavit tlakové vodě ani přímému kontaktu se zeminou. Díky své mrazuvzodrnosti je pro sokl ideální volbou nenasákavá (neboli perimetrická) izolace, která se vyrábí z inovativního růžového polystyrenu, a splňuje tak požadavky i pro energeticky úsporné stavby.

Každá deska perimetrické izolace má z obou stran vaflovou povrchovou strukturu, která napomáhá lepší soudržnosti lepidel a tmelů. Desky je tak možné k povrchu pouze celoplošně lepit bez nutnosti kotvení, které by mohlo poškodit hydroizolaci.

Zateplení soklu u domu

Zateplení soklu za pomoci perimetrické izolace také nabízí možnost čištění tlakovou vodou. Aby nedocházelo k degradaci materiálu, tento tepelný izolant na soklu je z vnější strany třeba ochránit před UV zářením a dalšími vnějšími vlivy. Vybrat si lze z mnoha řešení povrchové úpravy, která může kromě ochranné finkce plnit i tu estetickou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.