Větrný mlýn u Bukovan nikdy mouku nemlel. Zato nabízí kulturní zážitky a daleké výhledy

3. říjen 2019

V roce 2004 postavil rozhlednu v podobě větrného mlýna. A před rokem vedle něj začal budovat Alej českých panovníků, která spojuje dvě sousedící obce. Místní mecenáš Josef Kouřil si své sny plní v Bukovanech u Kyjova na jižní Moravě.

Josefu Kouřilovi při cestách do Holandska učarovaly větrné mlýny. A tak se rozhodl jeden takový postavit u Bukovan na Kyjovsku. Mouka se v něm sice nikdy nemlela, ale zato vznikla krásná dominanta, která se stala oblíbeným cílem výletníků i místních lidí.

V přízemí je klubovna pro bukovanské mužáky, první patro obsadila galerie a v druhém patře je k vidění stálá výstava. Věnuje se historii místního venkova a představuje mimo jiné i předměty, které používaly naše prababičky. Poslední patro je pak zastřešenou rozhlednou, ze které je krásný výhled na Chřiby a okolní obce.

Celý areál okolo Bukovanského mlýna má budit dojem dobového venkovského statku. V přilehlých budovách je možné se ubytovat a nechybí ani restaurace s místními specialitami. Najdete tu také minigolfové hřiště a střelnici na lukostřelbu.

Alej českých panovníků

V roce 2018 byla u Bukovanského mlýna otevřena 650 metrů dlouhá Alej českých panovníků, která po dokončení nabídne 79 soch osobností českých dějin. Přestože sochy budou postupně přibývat ještě několik let, už teď je možné obdivovat třeba ztvárnění Přemysla Oráče, Praotce Čecha nebo Libuši. Další osobnosti na své sochy zatím čekají. Podstavce se jmény a letopočty jsou už ale hotové, a tak si můžete projít celou historii českých panovníků už nyní. Autorem soch je Václav Polian z Olomouce.

Alej českých panovníků u Bukovanského mlýna

Bukovanská kaple je zasvěcena Janu Pavlu II.

Když byl Josef Kouřil ještě malý chlapec, chodíval s babičkou do kostela v Kyjově. Moc se mu tam nechtělo, a tak ho babička lákala na zmrzlinu. A když se zeptal, proč musí chodit do kostela tak daleko, odpověděla mu: "To bys musel postavit kostel v Bukovanech." A on v dětské nevinnosti odpověděl, že ho tedy postaví.

O padesát let později si na svůj slib vzpomněl a rozhodl se ho splnit. Vznikla kaple, která byla později zasvěcena papeži Janu Pavlu II. Do oltáře byla jako relikvie vložena skutečná kapka jeho krve. Kaple je zajímavá také svým architektonickým zpracováním, žádná ze stěn není rovná, všechny jsou totiž zajímavým způsobem zaoblené.

Spustit audio