Větrníky na pranýři

Obce proti investorům

V okolí obce Výsluní mají stát elektrárny, které obec označila za nelegální, stavební úřad je ale povolil. „Hlavně, když jsou severozápadní větry, tak to jako sem ten zvuk žene. To je prostě slyšet to hučení, to všum, všum, všum, jak pracují vrtule. Vyrovná se to hukotu letadel, a to i v noci, popisuje život v sousedství větrných elektráren Václav Brožovský, jehož dům ve Volyni v Krušných horách stojí od nejbližší větrné elektrárny zhruba jeden a půl kilometru. Podle plánů, by ale nové obří vrtule měly stát ještě blíž: „Nejbližší vrtule má stát tady, asi 300m od nás. Má jich tu stát šest. To by bylo otřesný,“ bojí se Brožovský.

Na hřebeni Krušných hor na Chomutovsku stojí teď zhruba třicet větrných elektráren. Dalších přibližně 70 tady chtějí různé společnosti postavit. Některé obce ale obří větrníky na svém katastru nechtějí. Obec Výsluní se větrným elektrárnám nebrání. Ve svém Územním plánu má vytyčené travnaté plochy vzdálené od lesů a obydlí, kde elektrárny mohou stát. Soukromý investor ale územní plán podle vedení obce nerespektuje a chce postavit větrníky i tam, kde si to obec nepřeje.

„Podle toho, co my máme v současném územním plánu, tak skutečně není možné, aby stavěli někde jinde, než na těch vyšrafovaných plochách, jenže my už dneska nevěříme vůbec nikomu,“ říká starostka Výsluní za ODS Dagmar Čadílková, a není se co divit. Zatímco úředníci chomutovského magistrátu jí dávají za pravdu, chomutovský Stavební úřad povolení ke stavbě větrníků, které jsou údajně v rozporu s územním plánem, vydal. „Stavební úřad vždy rozhoduje na základně důkladného prozkoumání všech skutečností, a to, co povolí, musí splňovat náležitosti, které ukládá zákon.“ komentuje rozhodnutí Stavebního úřadu mluvčí Šárka Schönová.

A v ohrožení jsou i zdejší radioamatéři. Z vyjádření, které zaslal chomutovský Radioklub Viléma Provazníka chomutovskému magistrátu a které má Český rozhlas s dispozici, vyplívá, že pokud by stály na hřebenech Krušných hor v okolí Výsluní další větrné elektrárny, mohli by radioamatéři svou činnost ukončit. Obří vrtule jsou totiž jediným, za to skutečně zásadním rušitelem radiových vln. Chomutovští radioamatéři přitom patří mezi špičku nejen u nás, ale i v Evropě. Ve svém odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu povolit stavbu větrných elektráren se radioamatéři odvolávají na paragrafy, kterými se mají úředníci řídit při povolování staveb. Zejména na paragraf 90, podle kterého musí být povolovaná stavba šetrná k zájmům vlastníku okolních pozemků a staveb.

Podle všeho je formulace v Územním plánu města Výsluní nejednoznačná a umožňuje dvojí výklad. Jedni tvrdí, že větrné elektrárny mohou být na jakékoliv obecní travnaté ploše, a druzí zastávají názor, že větrníky smí stát jen tam, kde je obec vyznačila. Proti stavebnímu povolení se spolu s obcí odvolalo i občanské sdružení Krušno, podle její členky Jany Klenotové úředníci Stavebního úřadu přehlédli vážné nedostatky. „Bylo tam mnoho možností, jak to řízení v některých dokladech opravit nebo doplnit. Třeba od architekta zpracovaná dokumentace, která měla zahrnout ve vizualizaci 9 větrných elektráren, ale podchycovala jen 4 elektrárny. Ty v těch nejvyšších partiích tam vůbec nebyly, což jsme jako občanské sdružení napadli, ale pracovnice z magistrátu ze stavebního odboru nám tvrdí, že pokud takový doklad má kulaté razítko, tak že nemají oprávnění ho zkoumat.“

Spolu se sdružením Krušno se proti stavebnímu povolení odvolala také obec Výsluní. Ta argumentuje mimo jiné tím, že řada dokumentů, podle kterých chomutovský stavební úřad rozhodl, byla v době rozhodnutí neplatná. Odvolání tedy musí teď posoudit Krajský úřad Ústeckého kraje.

Pohlídat si územní plány

Advokátka Jitka Mothejzíková – která se spory obcí a obyvatel s úřady a investory větrných parků zabývá – doporučuje vůbec neumožnit výstavbu větrných elektráren v územním plánu obcí. „To je nejjistější způsob, jak se větrných elektráren do budoucnosti zbavit. Pokud si tohle lidé nepohlídají, tak potom nezbývá, než aby si to hlídali prostřednictvím nějaké občanské iniciativy, kterou si tam založí.“

Větrná turbína (ilustrační foto)|foto: Free Digital Photos

Na celorepublikové úrovni vznikla unie občanských sdružení s názvem Unie pro krajinu, která na stejnojmenných webových stránkách poskytuje rady jak obyvatelům, tak vedení obcí, které mají s větrnými elektrárnami potíže. Podle advokátky Jitky Mothejzíkové totiž už od roku 2005 obce při sepisování smluv s provozovateli větrných parků opakují stejné chyby. „Investoři nabízí úplně šílené smlouvy. Oni v nich slibují a zaobalí to do krásných větiček. Většinou to ale jsou sliby, které stojí na tom, že budou dostávat spoustu peněz, ale ze zisku. A jak víme, v každém podnikání zisk se může usměrnit, z čistého zisku.“

Od 20. října budou v Ústeckém kraji platit nové zásady pro územní plánování, které jsou nadřazené územnímu plánování obcí. Tato nová pravidla se budou týkat i stavby větrných elektráren. Větrné elektrárny budou moci například stát 3 km od zastaveného území nebo 2 km od rozptýlených rekreačních objektů. Prodlouží se také vzdálenost od státních hranic, památkově chráněných objektů nebo zastavitelných ploch v obcích. Obyvatelům na hřebenech Krušných hor tak svitla naděje, že se některé sporné a doposud nepostavené větrné elektrárny ani nepostaví, protože nebudou v souladu se Zásadami územního plánování Ústeckého kraje.

Proč jsou Krušné hory pro investory zajímavé, vysvětluje Jan Truxa ze společnosti EkoWatt, která se zabývá poradenstvím v oblasti obnovitelných zdrojů. „Je zde ještě možné najít lokality, které je možné využít z pohledu větrné energetiky. Jsou tam dostatečně vysoké rychlosti větru, dá se tam najít území, kde ta větrná elektrárna není v kolizi s ochranou životního prostředí. Na rozdíl třeba od Šumavy, kde jednak Šumava je známa tím že tam nejsou dobré větrné podmínky a do kolize s ochranou životního prostředí se tam dostanete prakticky vždycky.“

Podle analytika J&T banky Michaela Šnobra, si Česko díky špatně nastavené podpoře fotovoltaiky už nemůže dovolit podporovat větrné elektrárny, přestože by to vyšlo levněji. „V Česku navíc nejsou vhodné podmínky pro větrné elektrárny. Vůbec se nemůžeme rovnat výkonností a výhodností větrníkům na moři nebo v přímořských oblastech,“ vysvětluje analytik Šnobr.