Velká galaxie v Andromedě je ještě větší, než se čekalo
Vědci pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu zjistili, že sousední Velká galaxie M31 v souhvězdí Andromedy má kolem sebe mnohem větší tzv. “halo” (kulovou plynnou obálku), než bylo dříve zřejmé. Halo dokonce sahá až téměř do poloviny vzdálenosti mezi touto a naší Galaxií.
Vzdálenost mezi Velkou galaxií v Andromedě (s katalogovým číslem M31 nebo NGC224) a naší Galaxií neboli Mléčnou dráhou je asi 2,5 milionu světelných let. Poloměr galaktického halo Velké galaxie v Andromedě však podle posledních pozorování činí kolem milionu světelných let. Oproti starším měřením se halo ukazuje jako přibližně 6krát větší a tisíckrát masivnější (jeho hmotnost představuje nejméně 40 miliard hmotností našeho Slunce). Poloměr samotného hvězdného disku galaxie M31 je přitom skoro 10krát menší - měří kolem 110 tisíc světelných let. Pokud bychom mohli vidět halo Velké galaxie v Andromedě prostým okem, mělo by skoro 100krát větší průměr než Měsíc v úplňku.
Samotné halo je ovšem velmi řídké a špatně pozorovatelné, protože je v podstatě velmi chladné a temné. Samo o sobě tudíž skoro žádné měřitelné záření nevyzařuje. Ani Hubbleův kosmický dalekohled by nic nezaznamenal, pokud by nebylo z pohledu naší pozice ve vesmíru za tímto halo rozmístěno 18 velmi jasných a vzdálených kvasarů. Právě specifická absorpce ultrafialového záření těchto kvasarů v materiálu, který galaktické halo tvoří, byla klíčem k jeho odhalení. Podle spektroskopických pozorování obsahuje halo kromě hélia a vodíku také relativně vyšší obsah těžších prvků, což svědčí o bohaté činnosti supernov v této galaxii. Vlastnosti galaktického halo také souvisejí s rychlostí tvorby nových hvězd a dalšími procesy v dané galaxii.
V minulosti monitoroval Hubbleův dalekohled asi 44 vzdálených galaxií a u řady z nich zjistil příznaky podobně masivních halo. Nikdy předtím však podobně velké halo nebylo pozorováno u galaxií nám nejbližších. Poprvé v historii také mohly naše astronomické přístroje mapovat velké galaktické halo tak podrobně, díky světlu osmnácti kvasarů, rozmístěných v pozadí. Zkoumání Velké galaxie v Andromedě je důležité i pro studium Mléčné dráhy, protože oba “vesmírné ostrovy” mají zřejmě velmi podobnou strukturu, jen Mléčná dráha je o něco menší.
Zdroje: Astronomy.com, Phys.Org, AstroWatch, New Scientist, arXiv.org, Astrophysical Journal (PDF)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
